Jednou z možností je tzv. osobní bankrot, tedy ohlášení úpadku v insolvenčním řízení, během kterého dochází k vypořádání dluhů vůči věřitelům. Největší výhody osobního bankrotu? Při splnění určitých podmínek stačí v průběhu pěti let zaplatit 30 procent dlužné částky a zbavíte se celé dlužné částky navždy. Při tom jste ochráněni před exekutory a dlužná částka úročením dál nebobtná.
1. Řešením může být vyhlášení osobního bankrotu, což je forma insolvenčního řízení. Jsou v něm uspokojováni všichni věřitelé v určitém poměru a po jeho skončení je obvykle dlužník bez dluhů.
2. Oddlužení se týká především nepodnikajících fyzických osob a také právnických osob, které nemají dluhy z podnikání. Za určitých podmínek mohou osobní bankrot využít také OSVČ.
3. Osobní bankrot probíhá formou prodeje osobního majetku, který může být zkombinován s nejdéle pětiletým splátkovým kalendářem. Za splnění určitých podmínek stačí splatit pouze 30 % pohledávek. Při variantně bez splátkového kalendáře hrozí prodej téměř celého majetku dlužníka.
Na druhou stranu se do tohoto způsobu oddlužení započítává veškerý majetek, ten slouží na pokrytí závazků věřitelům.
Týká se všech věřitelů
Osobní bankrot je forma insolvenčního řízení, jsou v něm tedy uspokojováni všichni věřitelé v určitém poměru, a po jeho skončení je obvykle dlužník bez dluhů.
Naproti tomu v exekučním řízení jsou vymáhány pohledávky pouze toho věřitele, který si najal exekutora, takže po uhrazení jednoho závazku může přijít další exekutor a pak další… Kombinovat tato řízení tak, že po skončení insolvenčního řízení bude věřitel vymáhat dluhy ještě exekučně, nelze.
O oddlužení, tedy osobní bankrot, však nemůže požádat každý a s jakýmkoli dluhem.
Týká se především nepodnikajících fyzických osob a také právnických osob, které nemají dluhy z podnikání. Za určitých podmínek však mohou osobní bankrot využít také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Hlavně dluhy mimo podnikání
Je to možné především v případě, že u OSVČ nejde o dluhy z podnikání, ale soukromé (např. spotřebitelského charakteru, pozn. aut.). Případně jde o dluhy z podnikání ve formě zajištěné pohledávky (dlužník ručí svým majetkem). Aby se do insolvenčního řízení dostaly i pohledávky nezajištěné, musí s tím souhlasit věřitel, případně musí projevit aktivní a odůvodněný nesouhlas s tím, aby pohledávka byla do řízení zařazena.
V současné době se připravuje legislativní úprava, která by v souladu s evropským právem umožnila tříleté oddlužení pro podnikatele i spotřebitele.
Návrh sepisuje jen odborník
Další podmínky? Podle insolvenčního zákona může do oddlužení vstoupit pouze osoba, která se nachází v úpadku, anebo jí hrozí. V úpadku je ten, kdo má více než jednoho věřitele (aby byly jejich pohledávky věřitelů spravedlivě uspokojeny) a není schopen plnit závazky po splatnosti, což dále zpřesňuje zákon.
Insolvenční návrh může podat jak věřitel, tak dlužník sám na sebe. Pokud ho podává dlužník sám, musí návrh rovnou spojit s návrhem na povolení oddlužení. Tento návrh musí být předložen na speciálním formuláři ministerstva spravedlnosti a dlužník jej může sám sepsat, jen pokud má magisterské ekonomické nebo právnické vzdělání. Jinak návrh smí vyhotovit pouze advokát, notář, exekutor, insolvenční správce nebo akreditovaná osoba (dluhová poradna).
Dlužník musí při podání návrhu na osobní bankrot prokázat poctivý záměr a odpovědný přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení. Současně nesmí mít v posledních deseti letech přiznáno osvobození od placení pohledávek, v posledních pěti letech zamítnutý návrh na povolení oddlužení a v posledních třech měsících nesmí žadatel vzít svůj návrh na povolení oddlužení zpět.
S kalendářem i bez
Osobní bankrot má od června 2019 dvě podoby. Obě předpokládají zpeněžení majetkové podstaty (prodej majetku mimo části chráněné zákonem), přičemž první varianta navíc předpokládá plnění splátkového kalendáře po dobu nejvýše pěti let.
Existují tři možnosti, jak lze oddlužení formou splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty úspěšně splnit: Zaplatit 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů, nebo během tří let zaplatit alespoň 60 procent pohledávek nezajištěných věřitelů, případně během pěti let vynaložit veškeré úsilí ke splacení těchto pohledávek.
Od roku 2019 platí, že pokud během nejdéle pěti let splatí dlužník alespoň 30 procent dluhu, považuje to soud za kýžené „vynaložení veškerého úsilí ke splacení“.
Povinností je dost
Dlužníci, kteří osobní bankrot provádějí formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, mají dále za povinnost mj. vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, vydat hodnoty získané dědictvím či darem insolvenčnímu správci a výtěžek z jejich zpeněžení použít ke splátkám nad rámec splátkového kalendáře, dvakrát ročně předložit přehled svých příjmů za uplynulých šest měsíců a žádný nezatajovat.
Prodá se téměř celý majetek
Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (bez splátkového kalendáře) je obvykle formou dražby prodán veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka. Získaná částka je použita nejdříve jako odměna a náhrada výdajů insolvenčního správce a zbytek je rozdělen mezi věřitele podle výše jejich pohledávek.
Do majetkové podstaty se nezapočítává majetek, který dlužník nabyl až po schválení oddlužení, předem definovaná část je chráněna zákonem (osobní potřeba dlužníka).
Při řádném plnění povinností soud osvobodí dlužníka od pohledávek, které v průběhu oddlužení nezvládl zaplatit. Netýká se to však např. pohledávek zajištěných, peněžních trestů a sankcí, náhrady škody, vzniklých po rozhodnutí o úpadku a výživného.
Nejhorší je konkurs
Oddlužení lze se souhlasem insolvenčního soudu a ze závažných důvodů přerušit na dobu maximálně jednoho roku. Soud lze také požádat o nižší splátky věřitelům, tento požadavek však musí být obsažen již v návrhu na povolení oddlužení.
V průběhu oddlužení může dojít k jeho zrušení, když dlužník neplní své povinnosti, dále se zadlužuje, neplatí výživné apod. Pak může soud rozhodnout o úpadku formou konkursu, kdy se prodá veškerý majetek dlužníka, ale neuspokojené pohledávky po skončení řízení nezaniknou.
Další variantou, když majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nedostačující, je soudní zrušení oddlužení a zastavení řízení.
Vážený autore, možná by stálo za úvahu si o problematice oddlužení něco přečíst v odborné literatuře, či spíše si rovnou nastudovat platnou právní úpravu, než uvádět dávno neaktuální údaje. To, že dluhy nesmí pocházet z podnikání, již dávno neplatí, stejně tak jako již dávno není platná minimální hranice pro splnění oddlužení ve výši 30 % nezajištěných pohledávek. Máte-li zájem o konzultaci, klidně se na mne obraťte, jako insolvenční správce o tom něco málo vím.
Dobrý den, pane Červinko, předali jsme autorovi kontakt na Vás.
Redakce
Vážený čtenáři,
jak jsme již několikrát zdůrazňovali, rubrika Poradna slouží k základní orientaci čtenářů v probírané problematice a už jen vzhledem k prostoru, který je jí určen, nemůže postihnout nabídnout stejné množství informací, jako Vámi zmiňovaná odborná literatura. Nepředpokládáme, že by se čtenáři při řešení problému řídili pouze naši Poradnou, spíše jim nabízíme základní vodítka a informaci.
K Vámi uvedeným dvěma výtkám se vyjadřujeme citací z textu poradny. Dluhy nesmí pocházet z podnikání, již dávno neplatí – „Osobní bankrot… Týká se především nepodnikajících fyzických osob a také právnických osob, které nemají dluhy z podnikání. Za určitých podmínek však mohou osobní bankrot využít také OSVČ.“
… dávno není platná minimální hranice pro splnění oddlužení ve výši 30 % nezajištěných pohledávek. – „… případně během 5 let vynaložit veškeré úsilí ke splacení těchto pohledávek… Od roku 2019 platí, že pokud během nejdéle 5 let splatí dlužník alespoň 30 % dluhu, považuje to soud za kýžené „vynaložení veškerého úsilí ke splacení.“
Redakce