Je jen otázkou času, kdy čeští politici umožní ČNB kvantitativní uvolňování trvale

Analýza
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává zavedení trvalé možnosti provádění tzv. kvantitativního uvolňování Českou národní bankou (ČNB). Pokud by příslušný návrh prošel, měla by centrální banka tuto možnost i za horizontem letošního roku. Dosud totiž jí disponuje pouze dočasně, právě do konce letošního roku, a to na základě nouzového kroku z loňského jara, z doby vrcholící koronavirové krize.
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává zavedení trvalé možnosti provádění tzv. kvantitativního uvolňování Českou národní bankou. Ilustrační foto: FAEI.cz

V českém kontextu to konkrétně znamená, že ČNB by mohla trvale, i po roce 2021, na sekundárním trhu vykupovat dluhopisy vlády ČR i delší doby splatnosti, například desetileté, a to prakticky od všech finančních společností v ČR, tedy od bank, pojišťoven, fondů, obchodníků s cennými papíry a dalších.

Sněmovna návrh projednává symbolicky zrovna v době, kdy výnos českých vládních dluhopisů poměrně citelně stoupá. Výnos desetiletých dluhopisů vlády ČR již atakuje úroveň 1,9 procenta, a je tak nejvyšší od poloviny května 2019. Tehdy však v Česku panovala plná prosperita, zatímco nyní procházíme ekonomickou krizí, způsobenou pandemií onemocnění covid-19.

V době prosperity úrokové sazby, včetně těch na dluhopisech, tíhnou k růstu z pozitivního důvodu vyhlídky další ekonomické expanze, růstu ekonomického potenciálu a růstu inflace z důvodu gradující ekonomické aktivity. Tedy z důvodu vyhlídky takové expanze, která vyšší úroky „unese“, ba pro niž jsou určitou ochranou před inflačním přehřátím.

Nyní ovšem prosperitu nemáme. Růst výnosů na vládních dluhopisech tedy kromě vyhlídky na brzké zotavení ekonomiky zahrnuje také nepříznivé očekávání vyšší inflace bez adekvátního ekonomického růstu. Taková inflace by nastala v důsledku celosvětového poskytování mohutných fiskálních injekcí, které mají zmírňovat ekonomický dopad pandemie.

PSALI JSME:
Jak zachránit českou ekonomiku? Třeba i „shazováním peněz z vrtulníku“

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek stvrdil svým podpisem vlastní obří balík rozpočtových opatření za takřka dva biliony dolarů. Jeho součástí je například i přímá platba 1400 dolarů na hlavu více než 85 procentům americké populace, tedy v jistém smyslu „shazování peněz z vrtulníku“.

Ekonomové se přou, v jakém poměru je v současném růstu výnosu dluhopisů – v ČR, USA i jinde – namíchána pozitivní ingredience příznivé vyhlídky ekonomického zotavení po pandemii, a v jakém naopak hrozba inflace bez ekonomického růstu, tedy hrozba takzvané stagflace.

Žádná přílišná shoda nyní mezi ekonomy nepanuje. Situaci navíc komplikují geografické odlišnosti. Evropská unie zaostává v rychlosti vakcinace nejen za často zmiňovaným Izraelem či Británií, ale také za okolními zeměmi Tureckem nebo Marokem. A též za Spojenými státy. Investoři z celého světa tedy vyhlíží rychlejší zotavení v USA než v Evropě, což pozitivně přispívá k růstu výnosů z dluhopisů právě v USA.

Zároveň tím pádem ovšem mezinárodní investoři přeskupují svá portfolia ve prospěch amerických aktiv, která jsou díky růstu výnosů lépe úročena. Dochází k přesunu kapitálu přes Atlantik, z Evropy do USA, neboť v USA by tento kapitál mohl kvůli dřívějšímu ekonomickému zotavení zhodnocovat dříve a výrazněji.

PSALI JSME:
Fed by mohl naznačit, za jakých podmínek začne omezovat program kvantitativního uvolňování

Tím pádem ovšem z Evropy kapitál odtéká, a to i z vládních dluhopisů, jejichž cena tak klesá a výnos roste. V Evropě tedy zřejmě ve vyšší míře než v USA dochází k růstu výnosů dluhopisů z onoho méně příznivého důvodu očekávání stagflace.

Americká centrální banka Fed zatím deklaruje, že za růstem výnosu na amerických dluhopisech spatřuje hlavně očekávání ekonomického růstu po pandemii; Evropská centrální banka takto pozitivní není.

Ostatně není náhodné, že Evropská centrální banka (ECB) v uplynulých dnech aktivněji než Fed signalizuje ochotu navyšovat tempo své již nyní extrémní měnověpolitické expanze, kvantitativního uvolňování, aby tak zabránila dalšímu růstu výnosů dluhopisů.

V době přesunu kapitálu z Evropy do USA se zvláště zranitelnými stávají menší evropské ekonomiky, jako je ta česká. Česko je menší ekonomikou, než třeba Polsko a zejména než eurozóna. Už to samo o sobě jej činí zranitelnějším.

Na druhou stranu disponuje stále velmi dobrou makroekonomickou kondicí včetně poměrně nízké úrovně zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu, což jsou stabilizující faktory.

PSALI JSME:
ECB vidí rizika budoucího vývoje jako vybalancovaná

Ani tyto faktory však nyní nezabraňují tomu, aby se rozdíl ve výnosu českého a německého vládního dluhopisu s desetiletou splatností ocital prakticky nejvýše za posledních dvanáct let. Momentálně tento rozdíl činí zhruba 2,2 procentního bodu, neboť výnos z německého dluhopisu je záporný, činící -0,3 procenta.

Tento rozdíl je nyní tak citelný nejen proto, že Německo, resp. eurozóna představuje větší ekonomiku než Česko, ale také proto, že ECB provozuje kvantitativní uvolňování, takže odkupuje právě i německé dluhopisy. To německé vládě umožňuje půjčovat si na trzích za zmíněný záporný úrok, zatímco vláda česká platí už takřka dvě procenta.

Nejde však jen o eurozónu, kde je kvantitativní uvolňování v různých podobách v chodu už řadu let. Kvantitativní uvolňování v eurozóně je totiž prakticky nutností, aby se v kolapsové situaci neocitly předlužené země jižního křídla eurozóny, jako Itálie či Řecko.

Začátkem tohoto týdne přistoupilo ke kvantitativnímu uvolňování Rumunsko. Tamní centrální banka ve snaze zastavit růst výnosů v pondělí a úterý nakoupila na sekundárním trhu vládní dluhopisy za v přepočtu zhruba 800 milionů korun. Takový nákup uskutečnila poprvé od loňského srpna.

Podobně maďarská centrální banka v tomto týdnu uvolnila limit objemu nákupu dluhopisů s delší dobou splatnosti. Ty nakupuje v rámci vlastního provozovaného kvantitativního uvolňování. Uvolnit si ruce při provozování zase svého kvantitativního uvolňování zvažuje podle pátečních informací také polská centrální banka.

PSALI JSME:
Babišova vláda si bude moci snáze půjčovat. Ve střední a východní Evropě se zabydluje kvantitativní uvolňování

Jinými slovy, zmíněné země středo- a východoevropského regionu využívají své centrální banky k tomu, aby jim ulevovaly od dluhu, a to stlačování úroků z něj, resp. tedy výnosů vládních dluhopisů. Obdobně postupuje celá eurozóna.

Je jen otázkou času, kdy si i čeští politici uvědomí, že je v jejich zájmu mít po ruce centrální banku, která může v případě nutnosti kdykoli začít kvantitativně uvolňovat. Česká republika je příliš malou ekonomikou na to, aby udávala tón.

Proti kvantitativnímu uvolňování lze mít tisíce a jednu námitku. Pokud jej ale provádí všichni okolo, může se Česko z titulu nemožnosti jej realizovat dostat do prekérní situace. A to zvláště v této době, kdy veřejné zadlužení ČR enormně narůstá a enormně také narůstat bude.

Politici jakéhokoli stranického trička si tedy dříve či později uvědomí, že přiřknout centrální bance trvale pravomoci ke kvantitativnímu uvolňování je nejen v jejich zájmu snížení nákladů dluhu, ale že je to za stávajícího nastavení světového finančního systému vlastně nutnost.

Kvantitativní uvolňování je jako doping. Když všichni atleti okolo dopují, včetně těch největších borců, je sice možná sympatické zůstat bez dopingu, avšak to je tak všechno. Závod nevyhrajeme. Naopak skončíme hlouběji v poli poražených.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česká ekonomika potřebuje finanční transfúzi. Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování

Zavřít reklamu ×
  1. Nojo, ale nikdo na plnou hubu neřekne, že kapitalismus prostě nefunguje…kdysi dávno možná…lidi už jsou nezkutečně nenažraný a tak se prostě stát neuživí ani náhodou…celá USA by už dávno zbankrotovala nebýt neustálého tisku peněz a půjček pořád dokola….hlavně když člověk dluží tisícovku, to hned se musí vrátit a stát? Dluhy neplatí a sám za to někoho trestá….

  2. A jaký model funguje? Nějaká forma komunismu jako na Kubě nebo KLRD? Nebo diktatura „s lidskou tváří“ jako v Bělorusku? Zdevastované ekonomiky společností, které se nedají udržet jinak než vojenskou silou. Běžte raději k volbám a zvolte někoho se špetkou ekonomického vzdělání místo stávající vlády…

  3. Kvantitativní uvolňování to je vlastně nesplacení zničené přírody,zvířectva,půdy,krajiny,vody.Možná to nějakou dobu kvantitativně uvolníme,ale splatíme to nemocemi a smrtností.Nakonec sami všichni zahyneme.Kvantitativní uvolňování je porušení rovnováhy

  4. Jak tohle skončí, když centrální banky budou vlastnit mraky dluhopisů nakoupené za peníze natukane v pocitaci, o které nebude mít nikdo zájem?

    • Pane Kovando, proč nenapisete celou pravdu o souvislostech s kvantitativnim uvolňováním na úrovni institucí a podniku?
      O znehodnoceni men, o ztrátě schopnosti kapitalismu efektivně alokovat zdroje, ztrátě konkurenceschopnosti a v konečném dusledku o ztrátě důvěry v hotovost, hyperinflaci a o dlouhodobém poklesu hdp?

    • Skončí to jak v Japonsku . Tam je dluh 250% HDP . Ale největší vlastník akcií a dluhopisu je centrální banka . V principu tak dochází k skrytému zestátnování .

  5. nejkrásnější na tom je že ti pánové v bankách jsou bud velcí lháři podvodníci zloději nebo největší lemplové protože pochybuji že by takto spravovali své osobní finance jako spravují cizí finance takže něco je v nepořádku

  6. Pro nás obyčejné lidi je potřeba jen nevcipnout hlady a počkat. Kovid odvede svou prací a pak i nastane blahobyt ale zničenou přírodu jen tak nevzkřísíme a z toho je mi smutno.

Napsat komentář: Petr Doktor Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB