Nový projekt s názvem BRAINSCAPE spouštějí právě vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s mnoha partnery z akademické i soukromé sféry. Může mít zásadní dopad na léčbu pacientů se schizofrenií. Výzkum podpořilo ministerstvo školství téměř 100 miliony korun v rámci programu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce.
Jak by to v praxi mělo vypadat? Představte si situaci, kdy je mladý člověk poprvé hospitalizován kvůli epizodě onemocnění ze schizofrenního spektra. Jakmile to jeho zdravotní stav dovolí, provedou lékaři vyšetření na magnetické rezonanci a odeberou vzorek krve.
Z něj získají informace, které propojí s unikátní databází ESO, a díky analýze matematické podobnosti dat dokážou předpovědět nejpravděpodobnější průběh nemoci a nastavit nejvhodnější léčbu. To všechno na základě neinvazivního vyšetření, z jednoho vzorku krve a snímkování v magnetické rezonanci.
Nové technologie
Co je ona databáze ESO? „Před více než patnácti lety jsme začali vytvářet databázi ESO, která je založena na opakovaných vyšetřeních pacientů se schizofrenií během kritických prvních pěti let od vypuknutí příznaků.
Tato studie patří k nejrozsáhlejším svého druhu na světě a ročně se do ní přidává velké množství dat od přibližně dvou stovek pacientů v časném stadiu nemoci,“ uvedl Filip Španiel, vedoucí Centra výzkumu prvních epizod SMI Národního ústavu duševního zdraví.
Vedle pokročilého vyšetření magnetickou rezonancí vědci v databázi ESO od začátku odebírali také krevní vzorky, které byly pečlivě zpracovány pro dlouhodobé skladování. V době jejich odběru přitom nebyly dostupné metody a technologie, které se objevily až v posledních letech.
„Umožňují studovat mozkové buňky prostřednictvím obyčejného odběru krve. Všechny buňky v těle včetně mozkových produkují takzvané exosomy. Díky analýze jejich obsahu ve spojení s dalšími daty tak chceme získat přímé informace o stavu mozkových buněk, aniž bychom museli odebírat vzorky mozkové tkáně,“ vysvětlil profesor Pavel Mohr, hlavní řešitel BRAINSCAPE.
Cílem projektu není jen rozšířit poznání příčin schizofrenie, ale zejména vytvořit klinickou platformu pro počítačem podporovanou diagnostiku a nové metody prevence opětovného vzplanutí nemoci, a to s využitím digitálních technologií.
Trvale invalidní pacienti
„Pokud bude pacient chtít, vybavíme ho aktigrafickým náramkem, který bude monitorovat změny spánku, a speciální podložkou do lůžka, která bude sledovat spánkovou architekturu.
Pacient každý týden prostřednictvím aplikace na chytrém telefonu vyplní dotazník sledující časné varovné příznaky a pomocí kapesního přístroje změří svou mozkovou aktivitu na základě analýzy změn průměru zornice,“ řekl doktor Filip Španiel.
Dynamika zornice totiž přímo odráží změny v mozkové aktivitě. „Budeme zkoumat, do jaké míry může tento snadno měřitelný parametr, získaný pomocí jednoduchého zařízení, předpovídat riziko blížícího se relapsu, tedy náhlého zhoršení onemocnění,“ poznamenal Španiel.
Profesor Pavel Mohr připomněl, že schizofrenie patří k nejzávažnějším psychiatrickým onemocněním. „Postihuje okolo 24 milionů lidí po celém světě. Základní účinnost antipsychotik se za posledních sedmdesátých let výrazně nezlepšila,“ sdělil Mohr.
Současná léčba podle něj zmírňuje pouze malou část celkové zátěže a neřeší hlavní příčiny funkčního úpadku, jako jsou kognitivní postižení a negativní příznaky, včetně snížené motivace a narušené vůle.
„Proto je sedmdesát procent pacientů se schizofrenií trvale invalidních. Neschopnost efektivně léčit schizofrenii pramení z její různorodosti. Pod jednotnou diagnózou se skrývá řada poruch s odlišným biologickým základem, které zatím neumíme rozpoznat a nedokážeme ani předpovědět jejich vyústění. Projekt BRAINSCAPE má pomoci tuto situaci zlepšit,“ dodal profesor Mohr.
Jeden lék za 22 miliard
Vývoj a výzkum nových léčiv a léčebných postupů je nedílnou součástí medicínského pokroku v různých oborech. Vlády i soukromí investoři vynakládají ohromné prostředky na vývoj léků nejen na psychiatrická onemocnění, ale také na rakovinu a další choroby.
Hledání nových molekul s léčebným potenciálem je však značně nejisté podnikání. Od identifikace vhodné molekuly v základním výzkumu po schválení výsledného léku uběhne většinou 12 až 15 let.
„Do klinických testů se probojuje jen třetina zkoumaných molekul, uspět může třeba jen jediný kandidátní lék z deseti tisíc zkoumaných molekul. Náklady na výzkum jediného léku se tak šplhají ke 22 miliardám korun,“ uvedla ve své poslední výroční zprávě Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Uvedla, že z poslední analýzy Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací vyplývá, že v období let 2018 až 2021 bylo Evropskou lékovou agenturou schváleno 168 nových léčivých přípravků zejména pro pacienty s onkologickými, kardiovaskulárními, neurologickými a dalšími nemocemi.
„Devadesát devět z nich je nyní dostupných v České republice, což znamená, že dostupnost moderních terapeutik je u nás lepší než v ostatních zemích V4, naopak zaostáváme za některými zeměmi západní Evropy. Výsledky této analýzy jsou pouze indikativní, hovoří o počtu nových léčiv na trhu, nikoliv o jejich dostupnosti pro pacienty,“ uvedla AIFP.
