Maximální limit stravného, z něhož se počítá daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 korun. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o procent na 225 korun.
Tato částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platí lidé v průměru 192 korun, tedy meziročně o 3,6 procenta více. I tak si lidé na oběd obvykle musí připlatit desítky korun.
Podle zákona o dani z příjmů si 70 procent z příspěvku na stravování, tedy nově maximálně 123,90 korun, může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Zbytek, tedy zhruba 45 procent, by si měl doplácet zaměstnavatel – i když v praxi to bývá jinak.
„Limit 177 korun vychází z příslušné vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí, která také stanoví výši tuzemského stravného při služební cestě pět až dvanáct hodin, což je důležité pro daně,“ vysvětlil Radovan Hauk, partner společnosti Moore Czech Republic.
„Podle zákona o dani z příjmů si 70 procent z tohoto příspěvku na stravování, tedy nově maximálně 123,90 koruny, může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad,“ doplnil.
Pokud by se podle něj zachoval příspěvek zaměstnavatele a zaměstnance v poměru 55 ku 45 procentům, pro obě strany by nejvýhodnější hodnota stravenky činila právě zmiňovaných 225 korun. Příspěvek na stravování, ať už v elektronické či papírové formě, je v Česku jedním z nejoblíbenějších benefitů.
„Data z průzkumů ukazují, že příspěvek na stravování je oblíbeným benefitem pro 93 procent zaměstnanců. Jde o rozpočet, který je oddělený od mzdy, ale zároveň umožňuje zaměstnanci uplatnit jej podle vlastních potřeb,“ řekla Klára Krumphanslová, HR manažerka společnosti Edenred.
„V rámci mezinárodního průzkumu Barometr FOOD například až 51 procent zaměstnanců uvedlo, že se díky tomuto benefitu stravují vyváženěji a zdravěji.“
Různě vysoký doplatek
Regionální rozdíly v cenách obědů ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda.
Společně s optimální hodnotou stravenky ale letos celorepublikově vzrostly také ceny obědů. Podle Edenred Restaurant Indexu průměrná útrata zaměstnanců v době oběda v listopadu 2024 dosáhla 192 Kč. Zaměstnanci by tedy za jedno jídlo nad rámec příspěvku zaměstnavatele podle nového limitu dopláceli v průměru zhruba 68 korun, tedy 35 procent ceny oběda.
Situace se však liší napříč regiony. Zatímco v Praze zaměstnanci doplácejí až 91 korun (42 % ceny, pozn. aut.), v Olomouci je to „jen“ 46 korun (27 %). „Regionální rozdíly v nákladech na obědy jasně ukazují, že hodnota příspěvku zaměstnavatele nepokrývá potřeby všech zaměstnanců stejně,“ uvedla Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
„Zatímco v některých regionech zaměstnancům výrazně pomáhá, v jiných doplácejí z vlastní kapsy téměř polovinu ceny oběda,“ upřesnila Martišková. Podle ní lze očekávat, že průměrná polední útrata bude dále stagnovat, nebo dokonce mírně růst.
Jak zdražují obědy
Zdražování obědů potvrzuje také analýza, kterou faei.cz poskytl server menicka.cz. V každoroční bilanci vycházel ze své databázi téměř šest tisíc gastronomických provozoven napříč Českou republikou. Jen mezi lety 2023 a 2024 se zvýšila průměrná cena o 5,6 koruny, což představuje 3,6 procenta.
Pro srovnání: Mezi lety 2022 a 2023 zdražilo polední menu o 9,8 koruny (6,7 %), mezi lety 2021 a 2022 o 12,2 koruny (8,9 %), mezi lety 2020 a 2021 o 6,3 koruny (5 %), v letech 2019 a 2020 o 6,3 koruny (5,3 %) a mezi lety 2018 a 2019 o 6,7 koruny (5,9 %).
Z údajů serveru vychází, že nejlevněji se naobědváte v Karlovarském kraji (138,80 Kč), který si svou pozici drží dlouhodobě. Naopak nejdražší je Praha (161,30 Kč). Meziročně nejvíce poskočila cena v Ústeckém kraji, a to o 8,3 koruny, což odpovídá nárůstu o 5,4 procenta. Naopak v nejdražší Praze zdražil oběd jen o 3,3 procenta, tedy pod celorepublikovým průměrem.
