Jednoho obětního beránka nehledejme: Jaké jsou hlavní příčiny vysokých cen energií?

Analýza
Cenový dopad energií pociťují všichni – spotřebitelé, zaměstnanci, firmy či investoři. Zpolitizování celého tématu ale bohužel vede ke zjednodušování. Zavádějícím způsobem je celá vina kladena pouze na bedra zelené energetické transformace. Nebudeme si nalhávat, že na tom nemá svůj obří podíl. Současně by ale ani nebylo korektní hledat jednoho obětního beránka, který je příčinou všeho zla.
Alternativní zdroje energie nestíhají kvůli pomalé výstavbě jejich kapacit nahrazovat opouštění původní tvorby „špinavé“ energie. Ilustrační foto: Pixabay.com

Problém vzniká už v samotném faktu rychlého globálního ekonomického zotavování. S tím spojená poptávka roste rychleji, než v jaké míře dokáže nabídková strana vyhovět. Tento vývoj pohání i velice uvolněná měnová politika, která zvýšila objem peněz v ekonomice. Na energetickém trhu jsou pak jasné indicie naznačující, že obchodníci objednali nižší dodávky energií, jelikož očekávali slabší ekonomický růst. Současně s tím se snížily investice do těžby i infrastruktury.

Například vysoké ceny zemního plynu jsou zapříčiněny jak delším čerpáním plynu ze zásobníků na jaře loňského roku, tak snížením některých dodávek z Norska. Údajně jsou v tuto chvíli před nástupem zimy evropské zásobníky plynu neobvykle málo naplněné, a to kolem 75 procent. Poptávka po zemním plynu (totéž platí pro uhlí, pozn. aut.) přitom už přesáhla úrovně z předpandemického období. Nabídková strana tedy nevyhovujícím stavem přispívá k nárůstu cen.

V těžké situaci se nachází i Čína, která jako největší světový spotřebitel energie dokonce přijala opatření ke zvýšení produkce uhlí. Daný zdroj přitom pohání téměř 60 procent jejích elektráren. Nabídková strana však výrazně zaostává. Produkce uhlí v Číně byla minulý měsíc o 0,9 procenta nižší, než v předchozím roce. Jednou z příčin nedostatečné nabídky byly například povodně.

PSALI JSME:
Palivové trhy na vzestupu, Čína nakupuje „za každou cenu“

Rekordní ceny plynu (i uhlí) nutí energetický sektor a energeticky náročná průmyslová odvětví k hledání alternativy, aby udržela své provozy v chodu. Uhlí a plyn se pak používají hlavně v továrnách a teplárnách. Jejich ceny výrazně vzrostly kvůli nedostatečným zásobám těsně před příchodem zimy. Spotřebitelé se proto obracejíí k jiným zdrojům energie, jako je například ropa. Energetický trh tak je výrazně propojen a ceny komodit rostou plošně.

Ropa ale má i své vlastní příčiny jejího zdražování. Globálně je zde deficit mezi ropnou nabídkou a poptávkou, a to mimo jiné z důvodu velice pomalého navyšování těžby ze strany uskupení OPEC+. Tomu odpovídá i další porovnání, kdy průmysl před uzávěrkami byl zhruba tři procenta nad úrovněmi z konce roku 2019, zatímco dodávky ropy setrvávají na asi pěti procentech pod tehdejší úrovní.

Podle některých analytiků je proto možné, že cena ropy dosáhne do konce roku až na 100 amerických dolarů za barel, americká banka Goldman Sachs predikuje cenu 90 USD.

PSALI JSME:
Lidem v Česku zdraží uhlí, měli by se předzásobit, zima bude tuhá

Zelená energie

Nyní pojďme k vlivu samotného procesu přechodu k obnovitelným zdrojům energie. Na začátek je ale zapotřebí shrnout fakta v konkrétních číslech. Více než tři čtvrtiny globální poptávky po energiích nadále uspokojují fosilní paliva. Méně než pětina pak připadá na obnovitelné zdroje mimo jadernou energii.

Z tohoto pohledu jasně vyplývá, že než samotné zdražování alternativních zdrojů energií (dokonce jim dlouhodobě klesá nákladovost, v konečných cenách můžeme pociťovat pouze formu garantovaných výkupních cen, regulovanou část ceny) je potíž v pomalé výstavbě jejich kapacit. Ta totiž nestíhá nahrazovat opouštění původní tvorby „špinavé“ energie.

Druhý velký dopad zelené politiky na velkoobchodní ceny elektřiny představují rekordní ceny emisních povolenek. Ty platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Cena emisních povolenek na konci srpna přesáhla 60 euro za tunu a dostala se tak na rekord.

PSALI JSME:
Čechům výrazně zdraží elektřina, emisní povolenky jsou rekordně drahé

Ještě v roce 2017 se pohybovala hluboko pod deseti eury. Na druhou stranu podle nových dat evropského regulátora na příkladu německého trhu netvoří povolenka na konečné ceně nijak závratný podíl. Třetí negativní vliv je plánované zavírání německých jaderných elektráren, které má skončit v roce 2022.

Dopad na české domácnosti

Pro české domácnosti to každopádně znamená, že budou až do konce roku vystaveny cenovým nárůstům u elektřiny i plynu. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš odhaduje nárůst cen u elektřiny asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny. Situace by se však v průběhu příštího roku měla začít lepšit. Uvidíme také, jaký dopad bude mít zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

Na jednu stranu představuje dané zlepšení infrastruktury příslib pro zvýšení dodávek plynu, na druhou možný politický nástroj Ruska mající zcela opačný efekt. Jedinou variantou cenové stability v Evropě je pokračování ve výstavbě diverzifikovaných zdrojů energetických kapacit (včetně jádra) a společné evropské vykupování plynu do sdílených zásobníků.

Autor je investiční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Špinavá energie přebírá vedení, zelené akcie padají

Zavřít reklamu ×
  1. Ta povinná úlitba eurotuposti o zbrani Ruska tam prostě být musí. Tak nebuďte pokrytci , rozbombardujte NS2 i ukrajinskou síť a Rusko je na kolenou ne ?

Napsat komentář: STANISLAV Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva

Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020. K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Každá krize až zpětně vyvolává poptávku a vůli po řešení,“ říká šéf ERÚ Stanislav Trávníček

Rozhovor
Téma energetiky je něco, co zajímá každého. Účty za energie mnoha lidem narostou a zastřešujícím tématem je určitě to, co se stala kolem Bohemia Energy. „Úřad, který zastupujeme, má úplně jiné poslání, než si laická veřejnost myslí,“ říká v rozhoru předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček, který energetiku vystudoval a věnuje se jí celý profesní život.