Jeroným Pražský. Upálen rok po Husovi

Že na dnešní den připadá výročí upálení mistra Jana Husa, vědí snad všichni Češi, Moravané a Slezané. Skoro každý rok mají díky svátku, jenž jeho odkaz připomíná, o den volna navíc. Že ale na témže místě v německé Kostnici byla necelý rok po Husovi upálena další významná osobnost české církevní reformace, mistr Jeroným Pražský, Husův někdejší chráněnec a pozdější obhájce jeho myšlenek u kostnického soudu, se už tolik neví.
Zatímco v Česku si dnes připomínáme svátkem jen mistra Jana Husa, v německé Kostnici, kde byl upálen, se v ulicích města současně připomíná i odkaz Jeronýma Pražského. Foto: FAEI.cz

Teolog a filozof Jeroným Pražský, jenž podle dobových pramenů pocházel z „dobré pražské rodiny“, byl jak Husovým přítelem a výřečným rétorem, tak byl na svou dobu zdatným studentem a cestovatelem. Není proto důležité, zda se Jeroným Pražský narodil v roce 1377 nebo 1378.

Podstatné je, že Jeroným zvládl ve své době cestovat do míst nebo studovat tam, kam se ani dnes většina tuzemců nemá šanci vydat. Ve svých asi dvaceti letech se Jeroným (latinsky Hieronymus) se vydal do Anglie, kde jako bakalář pražské univerzity pokračoval dva roky ve studiu na Oxfordské univerzitě a seznámil se zde s učením anglického reformátora Jana Viklefa. (Do Oxfordu se Jeroným vrátil ještě v roce 1407). V roce 1403 a 1407 se pak cestoval do Jeruzaléma k „Božímu hrobu“.

Podle dobových pramenů Jeroným Pražský roku 1404 nastoupil na pařížskou Sorbonnu, která však nebyla nakloněna reformním názorům, a proto univerzitu následně raději opustil. Hieronymus se prý na Sorbonně seznámil s celým Platónovým dílem, což silně ovlivnilo jeho filozofický realismus. Poté krátce působil na univerzitě v Kolíně, aby se ocitl v Heidelbergu, kde byl nejprve přijat za „mistra“, aby byl následně kvůli svým výrokům suspendován ze všech akademických aktů a následně obžalován z kacířství.

V roce 1410, v domnění, že se bude moci na akademické půdě svobodně bránit obžalobě, dostavil se Jeroným Pražský do Vídně. Záhy se ale ukázalo, že jde o zinscenovaný proces, který je předem rozhodnut. Jeroným Pražský sice odpřisáhl, že se do konce procesu z Vídně nevzdálí, ale okamžitě utekl do zemí Koruny české. V nepřítomnosti byl pak ve Vídni později odsouzen ve všech bodech obžaloby a pro křivou přísahu byl exkomunikován z církve.

Husův dům v Kostnici. Foto: FAEI.cz

V roce 1415 se Jeroným Pražský nehledě na Husovo varování se v utajení vydal na Kostnický koncil, kde jej chtěl obhajovat, ale byl zadržen, v květnu uvržen do žaláře a souzen. Byl donucen zříct se učení Viklefova a Husova, ale nežádal o propuštění na svobodu. A byli to paradoxně čeští účastníci koncilu, např. Štěpán z Pálče a Michal de Causis, kteří následně naléhali na obnovení procesu s Jeronýmem s tím, že jeho odvolání jistě není upřímné.

Místo, kde byl v Kostnici upálen mistr Jan Hus a později Jeroným Pražský, připomíná tzv. Husův kámen. Z jedné strany je do kamene vyryta Husova připomínka, z druhé pak Jeronýma Pražského. Foto: FAEI.cz

A dosáhli svého. Obnovený proces s Jeronýmem Pražským u Kostnického koncilu v roce 1416 trval pět dní. Na jeho závěr Jeroným pronesl rozsáhlou řeč, v níž shrnul svou filozofii, odmítl odvolat údajné bludy, zastal se i učení Husova a odsoudil jeho nespravedlivé odsouzení. Dne 30. května 1416 byl upálen na stejném místě jako Hus a jeho popel byl vhozen do Rýna, stejně jako o necelý rok předtím ten Husův. Církev československá husitská považuje mistra Jeronýma Pražského za mučedníka a každoročně si v den jeho upálení připomíná jeho památku.

Kostnické události vyvolaly v českých zemích hlubokou úctu nejen k mistru Janu Husovi, ale i k mistru Jeronýmovi Pražskému. Oba byli považováni za mučedníky a v husitských Čechách byli utrakvistickou církví uctíváni jako světci. Jejich jména byla zařazena do kalendáře a od roku 1416 byla jejich památka slavena společně vždy 6. července, a to až do roku 1621. K odstranění společného svátku z kalendáře došlo až na základě nařízení císaře Ferdinanda II. po bitvě na Bílé hoře. Počínaje 6. červencem 1622 bývaly kostely zavřeny, aby jej v nich věřící nemohli slavit.

PSALI JSME:
Odbočka z cesty k moři. Do Brixenu za Karlem Havlíčkem Borovským

Zavřít reklamu ×
  1. A ani po staletích nenašli katoličtí flanďáci dost sebereflexe,k tomu,aby se za tyto dva zločiny-omluvili !!! Katolická církev je ta nejpokrytečtější církev ze všech náboženství na této Zemi !!!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.