Jezdit ve vlastním. Pro skoro devět z deseti Čechů je důležité auto vlastnit

Průzkum
Carsharingové firmy nás sice neustále mediálně a reklamně masírují, jak je sdílení „in“ a „na vzestupu“, ale realita je zřejmě odlišná. Naznačuje to mimo jiné aktuální průzkum společnosti Cofidis mezi 550 respondenty. Nelze jej sice označit za reprezentativní, na to by potřeboval dvakrát více lidí, ale určitě je zaznamenáníhodný.
Sdílená auta meziročně zdražují o řád více, než jaká byla inflace. Tak třeba původní tarif autíčka re.volt byl v roce 2018 stanoven na 4 Kč za minutu – ať už jedete, nebo stojíte. Letos už je to šest korun. Foto: FAEI.cz

O tzv. carsharingu se coby trendu posledních let hojně diskutuje. Zejména v Praze a dalších větších městech již existuje celá řada firem, které službu sdílení aut nabízejí. Přesto se zdá, že Češi stále dávají převážně přednost vlastnictví automobilu. Situaci totiž nahrává i současná koronavirová krize.

Podle průzkumu Cofidis je pro 86 procent Čechů důležité mít automobil v osobním či rodinném vlastnictví.

Půjčování či sdílení vozu (carsharing – pozn. red.) naproti tomu preferují jen pouhá tři procenta lidí.

Pro pět procent lidí je pak vlastnictví auta otázkou prestiže či společenského postavení.

Vlastní auto je pro Čechy důležité především kvůli pohodlí.

Pro pětinu z nich představuje také větší bezpečí.

Na tom se samozřejmě mohou promítat události posledního roku spojeného s koronavirovou pandemií.

Jak náš před rokem portál upozornil, britští vědci zjistili na základě stěrů v 1200 automobilech, že na každém čtverečním centimetru volantu a hlavice řadicí páky se průměrně nachází přes 800 různých bakterií. Na stejně velké ploše záchodového prkýnka veřejné toalety je jich desetkrát méně.

Bez vlastního auta si svůj život neumí představit zejména lidé v nejmenších obcích do tisícovky obyvatel, vlastnictví je důležité pro 95 procent z nich a o sdílení či půjčování auta zde neuvažuje prakticky nikdo.

PSALI JSME:
V Česku se auta kradou až osmkrát více než v ostatních zemích Visegrádské čtyřky

„Vzhledem k tomu, že tito lidé dojíždějí za prací, vzděláváním či službami do větších obcí a měst, nejde o velké překvapení. Stejně tak je pochopitelné, že se dle průzkumu dokážou obejít bez vlastnictví aut nejčastěji obyvatelé měst s více než sto tisíci lidmi, kde lze předpokládat širší možnosti přepravy hromadnou dopravou. Bez auta se v nich obejde třetina respondentů,“ říká Martin Kapicz ze společnosti Cofidis.

Nejčastějším důvodem vlastnictví auta je údajně pohodlí, zmiňuje jej 45 % Čechů. Pro 44 % lidí je pak vlastní auto nezbytností a pro 42 % je důležitá flexibilita, kterou jim auto poskytuje. Rozdíl je však ve vnímání důvodů mezi muži a ženami.

Zatímco ženy zmiňují pohodlí nejčastěji, je jich dokonce více než polovina, muži vidí ve vlastnictví auta zejména nezbytnost. Pro čtvrtinu dotazovaných je pak vlastnictví auta levnější záležitostí, než jeho pronájem či využívání prostředků hromadné dopravy.

PSALI JSME:
Sdílení je v Česku doménou žen. Sdílí jich dvakrát více, než mužů

Zavřít reklamu ×
  1. Tak hlavní problém je, že si to auto většinou potřebují půjčit všichni ve stejný čas pro cestu na nákupy a nebo víkend

Napsat komentář: fff Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Motorismus

Škodovka ukázala elektrický městský crossover Epiq

Největší tuzemská automobilka, Škoda Auto, spadající do německého koncernu Volkswagen, odtajnila v pátek jméno svého elektrického městského crossoveru, a to společně s designovou studií nabízející první pohled na …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.