Jízdní řád pro podporu malých a středních podniků a živnostníků

Po sedmi letech vydává Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) aktualizované Desatero neboli Jízdní řád podpory malých a středních podniků (MSP) a OSVČ. Tento materiál vychází z Desatera vypracovaného v r. 2014 v návaznosti na evropský dokument „Small Business Act“ vydaný Evropskou komisí k podpoře podnikatelského prostředí tohoto segmentu.
Zrušení „dvojího“ zdanění by mohlo znovu přilákat do Česka firmy, které svá sídla přestěhovaly do zahraničí a odstraní motivaci dalších o tomto řešení uvažovat,“ říká člen dozorčí rady AMSP ČR Josef Jaroš. Foto: Apogeo

Při zhlédnutí aktualizovaného Desatera/Jízdního řádu malých a středních podniků nacházíme body, které se opakují i po sedmi letech, jako je snížení administrativní zátěže, jednodušší přístup k financování či pravidlo pro úřady „mlčení znamená souhlas“.

Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „Na tomto poli se sice mnohé podařilo, ale je potřeba většího posunu, aby to firmy pocítily v každodenní realitě. Z návrhů u snižování administrativní zátěže lze zmínit alespoň klíčový požadavek pravidla „one-in-one-out“, čili za každou nově přijatou povinnost pro podnikatele odstranit jinou povinnost starší (ideálně dvě).“

Nově se zde ale objevuje například požadavek na plošné zvýšení podpory automatizace, která zůstává poněkud ve stínu tématu digitalizace. Digitalizace je však pro mnohé menší firmy hůře dosažitelná zejména finančně, nemluvě o robotizaci výroby, jak prokázaly nezávislé průzkumy agentury IPSOS pro AMSP ČR v Roce digitálního podnikání 2019.

Po dlouhých létech podpory zahraničních investorů ve formě investičních pobídek se začínají ozývat české firmy, zejména rodinného charakteru, které chtějí investovat i v této nelehké době a které chtějí výnosy ze svého podnikání ponechávat na rozdíl od zahraničních firem zde v České republice.

Výhodné investiční pobídky zahraničním investorům jsou ze strany českých MSP kritizovány za vysoké zvýhodnění zahraničních investorů na trhu práce, které tyto subjekty doslova vysají na úkor českých malých a středních firem.

Podnikatelé se také ohrazují proti zveřejňování citlivých obchodních dat v obchodním rejstříku, kde se tak vlastně „svlékají do naha“ před svou konkurencí a navrhují proto tato data poskytnout, ale umístit do neveřejné části obchodního rejstříku tak, jako je tomu v okolních zemích.

Podnikatelé také volají po zamezení dvojího zdanění při použití zisku majitelem firmy. „V okamžiku, kdy je nutné zdanit jak zisk firmy a následně i výplatu dividendy konečnému vlastníkovi, tak mnoho podnikatelů právě z důvodu „dvojího“ zdanění zakládá firmy v daňově příznivých destinacích, kde podíly na zisku nepodléhají dani, či je minimální. Zrušení „dvojího“ zdanění by mohlo znovu přilákat do Česka firmy, které svá sídla přestěhovaly do zahraničí a odstraní motivaci dalších o tomto řešení uvažovat,“ uvádí člen dozorčí rady Josef Jaroš.

V současné době enormního nedostatku pracovní síly podnikatelé rovněž navrhuji flexibilní zákoník práce a vyváženější proces propouštění či náboru zaměstnanců tak, aby se zamezilo zaměstnávání na švarcsystém, či dokonce na černo.

Období koronaviru také odhalilo další slabinu v souvislosti se živnostníky, a to skutečnost, že přestože si platí odvody a vychovávají další generaci daňových poplatníků, nemají nárok na příspěvek na ošetřování člena rodiny. Tento příspěvek byl zaveden pouze mimořádně v období hlubokého lockdownu. AMSP ČR požaduje tento příspěvek pro OSVČ zavést natrvalo.

Podpora rodinného podnikání je na dobré cestě alespoň dílčím úspěchem AMSP ČR při prosazení definice rodinného podnikání do české legislativy usnesením vlády v květnu 2019. K větší podpoře tohoto segmentu vyzývá národní legislativu Evropský parlament a Evropský hospodářský a sociálním výbor svým usnesením již z r. 2015.

V současné době první vlny generační výměny procházejí rodinné firmy kritickou zkouškou, ve které podle celosvětové studie neobstojí 70 % rodinných firem, pokud nejsou na tento proces dobře připraveny. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost přípravě rodinných firem na tento krok ve formě vzdělávání jak zakladatelů, tak nástupníků a dále ve formě přenosu cenného know-how ze zemí, kde nebyl proces generační výměny přetržen obdobím komunismu.

Rodinné firmy je možno považovat doslova za „rodinné stříbro“ naší ekonomiky. V době současné koronavirové krize byla nezávislými průzkumy doložena jejich vyšší stabilita, transparentnost a chuť investovat a rodinné firmy byly definovány jako tahouni v krizi.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.