Před volbami se předpokládalo, že Demokratická strana v dolní komoře Kongresu posílí svou většinu, ale to se příliš nenaplnilo. Demokraté sice ztratili ve Sněmovně několik reprezentantů, ale většinu obhájili. Zajímavější situace je v Senátu. Kontrolu nad ním drželi republikáni v poměru 53:47, když přičteme i senátory, kteří hlasovali za Demokratickou stranu.
Nyní, po téměř konečných výsledcích, drží republikáni 50 mandátů, demokraté 46 a k tomu nezávislí, kteří hlasují s demokraty, dva hlasy. Stále se ještě čeká na výsledky dvou soubojů. Pokud by v obou uspěli demokraté, ovládli by také Senát, i když to tak původně nevypadalo. To je stále možné, protože při rovnosti hlasů (50:50) rozhoduje viceprezident, kterým se stane Kamala Harrisová.
Ve hře je tedy pořád eventualita, že demokraté vedle Bílého domu ovládnou také Senát a Sněmovnu reprezentantů. Pokud by se to stalo, bude legislativní moc zcela v rukách demokratů. Většinově by nebyla veliká, určitě by se to projevilo i v politice, ale Bidenovi by to umožnilo realizovat značnou část jeho programu, co se týče podpory obnovitelných zdrojů, financí nebo zahraniční politiky.
Jestliže by přece jen nakonec republikáni Senát udrželi, znamenalo by to, že moc prezidenta by byla poněkud oslabená. Senátoři by v některých situacích mohli prezidenta blokovat. Na druhou stranu v některých otázkách, jako například životní prostředí, by samozřejmě záleželo na tom, jak by dopadl postoj republikánů vůči Trumpovi.
Stávající prezident Donald Trump zatím odmítá uznat porážku, což je nezvyklá situace. Důvodem je pokus získat čas a využít každou možnost zvrátit výsledky voleb, egocentrismus prezidenta pak opomíjí potřeby země. Snaží se to Bidenovi a demokratům co nejvíce zkomplikovat i na úkor USA.
Pravděpodobné je rovněž to, že blížící se potvrzenou porážku se Trump snaží delegitimizovat a pro sebe ji zmírnit a připravit si tak kvůli podpoře voličů, politiků a obchodních partnerů půdu pro další souboje s Bidenem či demokraty, přestože to evidentně zvyšuje politické napětí.
Wall Street nicméně počítá s vítězstvím Bidena a trhy napjatě sledují volbu jeho ekonomického tranzitního týmu, který bude skládat personální záležitosti týkající se budoucí administrativy.
Co se Trumpa týče, bude hodně záležet na vývoji v Republikánské straně, jejíž špičky ho zatím drží a souhlasí s tím, že hlasy budou přepočítávány, resp. s rozporováním volebních nesrovnalostí a celkově i výsledků států, kde Trump těsně prohrál.
Nicméně je důležité vidět, že podpora klíčových osobností Republikánské strany – hlavně vůdce republikánské většiny v Senátu Mitche McConnella – je podmíněná jen dočasným vyčkáváním na výsledky protestů Trumpova volebního týmu.
Zdá se, že jádro Republikánské strany bude Trumpa podporovat maximálně několik týdnů do doby, než se situace vyjasní. Pakliže se ale neprokážou – a zatím to tak vypadá – nesrovnalosti či neregulérnosti, které by významně změnily výsledky voleb, potom i republikáni pravděpodobně Bidenovo vítězství uznají, a tím pádem zřejmě donutí Trumpa k definitivní volební kapitulaci. To je pravděpodobný scénář.
Republikáni od Trumpa zatím nedávají ruce pryč, přece jenom je stále velmi populární u republikánských voličů a je pro ně vůdcem, a to i s ohledem na příští prezidentské volby v roce 2024, do kterých ho někteří republikánští lídři vábí. Jejich stranické hvězdičky, které by třeba mohly v budoucnu kandidovat, zatím Trumpa spíše podporují.
Dělají to napůl, s postupujícím časem totiž mohou zvažovat změnu těžiště moci a vlivu ve straně s ohledem na nový volební cyklus a kampaně voleb dalších let.
Trump přemýšlí, že by kandidoval v dalších prezidentských volbách v roce 2024. Pokud by odešel z vrcholné politiky, předpokládám, že jeho vliv v Republikánské straně bude slábnout.
To by uvolnilo prostor pro dílčí podporu Bidena také ve vyšších, hlavně kongresových republikánských kruzích třeba v otázce životního prostředí, ale i například mezinárodní politiky. Ta by vzhledem k vyrovnanému Kongresu mohla být důležitá pro další směřování USA.
Autor je analytik SFG Holding
(Redakčně upraveno)
