K finanční gramotnosti by se měly vést už děti na základní škole, říká pětinásobná mistryně světa v aerobiku

Rozhovor
Je pětinásobnou mistryní světa v aerobiku, po skončení aktivní kariéry se ale Veronika Šindelářová vedle trenérství a fit coachingu ponořila do úplně jiné kariérní oblasti. Pracuje v korporátní společnosti ve sféře real estate. Její postoj k financím a investicím se i na základě pracovních zkušeností za poslední roky proměnil a dnes říká: „Ráda nakupuji, ale většinou zvažuji, za co peníze utratím.“
Jako sportovec, který jde za vytyčeným cílem, jsem nekoukala napravo nalevo, prostě medaile na krku byla číslo jedna, říká pětinásobná mistryně světa v aerobiku Veronika Šindelářová. Foto: Archív Veroniky Šindelářové

Veroniko, máte na kontě pět titulů mistryně světa v aerobiku. Je to sport, kterým se dají vydělat peníze? Dá se tím živit jako třeba hokejem?
Sportovní aerobik se řadí bohužel mezi sporty, které člověk musí milovat a zároveň tedy i dotovat. Uživit se tím rozhodně nedá, ačkoliv mám za sebou působení v ASC Dukla, který rozhodně finančně přispěl k provozování závodní činnosti. Jinak nemohu říct, že by u aerobiku šlo o druh sportu, který by mne finančně zabezpečil.

Jaké jsou řádově náklady špičkového závodníka v aerobiku na jednu sezónu?
Pokud započítám i výjezdy na závody do zahraničí, je to plus minus sto až dvě stě tisíc na jednu závodní sezónu, tedy pokud jde o závody konané v Evropě. Nákladnější výjezdy byly například do Brazílie, kam jsem dostala se svým sportovním partnerem pozvání na otevřené mistrovství latinsko-amerických států.
Výjezd byl plně hrazen z našich nákladů, které činily něco mezi šedesáti a osmdesáti tisíci korunami. Sponzoři se v této oblasti sháněli velice složitě. Bohužel aerobik nemá takovou mediální podporu jako například fotbal. Závodní choreografie trvá ve finále dvě minuty a prostor pro propagaci sponzorů například na dresu byl pravidly omezen. Bylo tedy obtížné shánět tuto vedlejší podporu.

PSALI JSME:
Red Bull v ruce biatlonistky Davidové: Skrytá reklama ve vysílání České televize?

Často jsme sbírali sponzorské dary po tisícovkách, abychom dali něco dohromady. Pokud bych měla vyčíslit jednotlivé položky, které jsme hradili, jde cca o deset až dvacet tisíc za závodní dres a obuv, stejná částka za vytvoření choreografie, pět až deset tisíc za závodní hudbu, plus finance na trenéra, pronájem tréninkových prostorů, regenerace, výjezdy na závody, soustředění.

Nejvíce peněz tedy stojí výbava a choreografie, nebo spíše výjezdy na závody?
Výjezd na zahraniční závody, a to především mimo Evropu. Nejdražší výjezdy byly do Brazílie a Austrálie. Za svou závodní éru jsem měla možnost se dvakrát účastnit závodů u protinožců – jednou byly hrazené svazem, podruhé ale z vlastních nákladů. Nákladnější závody si vybavuji ještě na Martiniku – opět šlo o závody hrazené z více než padesáti procent z vlastních zdrojů.
Nejdražší jsou beze sporu výjezdy a sestavy vytvořené od zahraničních choreografů – tam se ceny pohybovaly od zhruba deseti do osmdesáti tisíc, a to šlo pouze o samotnou choreografii. Hradil se samozřejmě pobyt choreografa tady, nebo náš pobyt v zemi, kde choreograf působil.
Díky dobré vzájemné spolupráci a propagaci klubu jsem alespoň pronájmy prostor pro trénování řešila jen v minimální míře. Musím říct, že alespoň tato položka mi z finanční zátěže celkem pomohla. Přeci jen jako student s přivýdělkem po brigádách jako lektor skupinových lekcí toho moc nevyděláte.

PSALI JSME:
Ministerstvo školství dotuje tenisové milionářky

Jsou nějak finančně oceněny medaile, pokud je závodník/závodnice získá?

„Price money“ jsou, ale většinou pokryjí jen část výjezdu na závody. Je škoda, že tenhle sport nemá finanční podporu, jako je tomu například v hokeji, fotbale apod. Shrnula bych to do věty – když to miluješ, není co řešit! A to tento sport naprosto vystihuje.
Myslím, že o něco lepší podmínky měli za mé doby státy, jako Francie nebo severské země, kde byli závodníci placeni svazy a prostor a finanční podmínky pro trénování byly v tomto směru opravdu lepší. Peníze od svazu sice přicházely, ale tak minimální, že to bylo spíš úsměvné. Nemyslím si ale, že jsou na tom jiné estetické neolympijské sporty lépe.

Jste spíš spořivý typ, nebo si ráda děláte radost nákupy?
Ráda nakupuji, ale většinou zvažuji, za co peníze utratím. Takže platí rozhodně raději kvalita než kvantita. Nejvíc peněz utratím za oblečení a jídlo. Módu miluji a jsem typická žena, která se ráda oblékne na každou příležitost a samozřejmě to musí být „top“ – takže se mi občas stane, že si pořídím kompletní outfit, ale využiji ho na jednu akci.
A jídlo jako sportovec mám ráda kvalitní a nerada se odbývám – „ujíždím“ na čerstvých potravinách a ráda trávím čas s přáteli v dobré restauraci či kavárně a tady pak platí, že když si mám něco užít, tak plnými doušky.

PSALI JSME:
Investice: Dvě třetiny Čechů nemají ochotu riskovat

Investujete nějakým způsobem vydělané peníze? A pokud ano, jakým?
Využívám pouze běžné formy spoření peněz – životní pojištění a stavební spoření. Snažím se s penězi hospodařit a nespoléhám se na pomoc druhých, rodičů. V období závodní kariéry jsem ale nad financemi nepřemýšlela skoro vůbec. Co jsem vydělala, to šlo automaticky na pokrytí všeho, co se týkalo aerobiku.
Nyní se na finance dívám jinak a myslím si, že je nesmírně důležité lpět na finanční gramotnosti dětí již na základní škole. Jako sportovec, který jde za vytyčeným cílem, jsem nekoukala napravo nalevo, prostě medaile na krku byla číslo jedna. Díky sportu jsem ale zjistila, že jde vše, když se chce, takže práce při trénování, brigády, škola a podobně se zvládala pokaždé. Prostě, i kdybych měla pracovat od nevidím do nevidím, abych sehnala finance na pokrytí čehokoliv v závodění, udělala bych to.

Co je podle Vás aktuálně nejlepší investice?
Podle mě je nejlepší investice do oblasti realit. Hodnota realitního světa je pořád na vzestupu a klesat jen tak nebude.

Máte nějaký cíl, ke kterému byste chtěla v životě dojít, co se týče pracovní kariéry?
Neustále ve svém životě hledám výzvy. Je to asi pozůstatek ze závodního období – pořád se zlepšovat a klást si cíle je trochu prokletí. Chtěla bych se ale v kariéře zaměřit na oblast komunikace a médií. Pro mne zajímavá oblast a v profesní kariéře bych se jí chtěla určitě dotknout.

PSALI JSME:
Jak hluboko je do dětské kapsy

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Hypotéky trhají rekordy

Podmínky pro pořízení vlastní nemovitosti jsou stále příznivější. Průměrná úroková sazba hypoték klesla pátý měsíc v řadě, a tak byl zájem o financování bydlení úvěrem v srpnu rekordní.

Regionální měny neměly svůj týden

Regionálním měnám se tento týden nedařilo. Česká koruna ztratila 0,7 % a v pátek v odpoledních hodinách se obchodovala za 26,73 CZK/EUR. V průběhu týdne se propadla dokonce až na 26,85 CZK/EUR, což byla nejslabší …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Stočený tachometr Čechům nevadí. Chtějí slevu a podléhají emocím

Průzkum
Opravdu to českým řidičům tak vadí? Pro většinu motoristů není stočený tachometr důvodem k tomu, aby se poohlédla po jiném autě. Kupující ale v takovém případě požadují slevu. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů.
Rolovat nahoru