Kam se přestěhovat pro splnění svého amerického snu?

Názor
Pokud si chcete splnit svůj americký sen, tak se přestěhujte do Dánska. Ale pozor, i v ČR budete mít větší šanci na splnění než v USA. Světové obchodní fórum vedle Davosu umí také produkovat spoustu různých indexů a žebříčků. Letos vytvořilo zbrusu nový: Index sociální mobility.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ten měří, nakolik váš socioekonomický status při narození ovlivní vaši budoucnost, jaké jsou šance se z něj vymanit a „přestěhovat se“ na společenském žebříčku do vyšších pater. Jednoduše řečeno, ukazuje, jakou máte šanci si zažít vlastní americký sen v různých zemích. No a žebříček ukazuje, že největší šanci nemáte v USA (27. místo z 82 zemí), ale v Dánsku (1. místo).

Sociální mobilita je důležitým faktorem pro boj s nerovnostmi, ať už příjmovou nebo příležitostí. Asi vás nepřekvapí, že země s nejlepší sociální mobilitou patří Skandinávské země (Finsko, Norsko, Švédsko, Dánsko a Island).

Jak jsme na tom my? ČR je na devatenáctém místě, mezi Irskem a Singapurem. Připomínám, že 19. z 82 zemí. Nicméně mezi těmi 82 zeměmi jsou ty nejvyspělejší, takže v globálním srovnání jsme na tom dobře. Pro srovnání další země CEE: Polsko (30.), Slovensko (32.), Maďarsko (37.). Tohle relativní srovnání našince zahřeje.

Skóre se skládá z dílčích indikátorů, takže se můžeme podívat, co jsou naše propadáky a naopak silné stránky z pohledu konstruktérů tohoto indexu.

Propadáme (v daném indikátoru jsme horší než 50. ze zkoumaných zemí) mimo jiné v počtu učitelů na základních školách (19 dětí, v nejlepších zemích je to jen 9). Dále v míře nezaměstnanosti lidí se základním vzděláním (13%, v nejlepších kolem jednoho procenta). Pro srovnání, v ukazateli „nezaměstnanost lidí s vysokým vzděláním“ jsme naopak nejlepší ze všech zemí. Tohle by snad mohlo ukončit diskuzi, že máme příliš mnoho a tudíž nezaměstnatelných vysokoškoláků a že potřebujeme více dělníků.

Mezi další naše silné stránky (= jsme v první desítce) patří procento firem nabízející školení/vzdělání, přístup v elektřině, možnost dětí vzdělávat se a NEET (mladí, kteří nejsou ve škole a zároveň nemají práci). Ale pozor, podle indexu jsme také silní ve férovosti mzdové distribuce. Tedy že máme nízkou příjmovou nerovnost. Samozřejmou námitkou může být, že nízkou příjmovou nerovnost způsobuje obecně nízké mzdy (jako procento HDP) a fakt, že velkou část ekonomiky vlastní zahraniční kapitál.

PSALI JSME:
Česká republika je na špici Evropské unie v uplatnění absolventů

Pokud nejste moc na „sociální“ věci jako je koheze, lepší příležitosti, snížení nerovnosti, využití potenciálu…, tak by vás mohly zajímat peníze. Na devatenácté místo nám stačilo získat necelých 75 bodů. Nejlepší mají o deset bodů více. Autoři reportu spočítali, že zvýšení o deset bodů je spojeno s vyšším růstem HDP. Pokud bychom poskočili o deset bodů výše, tak bychom měli hrubý domácí produkt vyšší o více než čtyři procenta.

Přijde vám to málo? Připomínám analýzu dopadu klimatické změny z dílny Nordhause: Zvýšení globální teploty o tři stupně bude mít dlouhodobé negativní dopady ve výši dvou procent globálního HDP. Zlepšení sociální mobility by mohlo sehrát důležitou roli v kompenzaci negativní dopadů klimatické změny.

PSALI JSME:
Experimenty, mozky a červi

Velkou bolestí v sociální mobilitě jsou české školy. V našem vzdělávacím systému socioekonomický status při narození/v dětství hraje důležitou roli ve výsledcích vzdělávání. To i v dalších zemích. Ale náš vzdělávací systém neumí tento vliv zmenšovat.

Například výsledky PISA testů (žáci ve věku 15 let) ukazují, že „žáci z rodin s nízkým socioekonomickým statusem žáci z rodin s nízkým socioekonomickým a kulturním statusem (ESCS) nejméně aspirují na kariéru spojenou s přírodními vědami (9,8 % versus 18,9 % v OECD)… Nízký socioekonomický a kulturní status zde takřka sedmkrát zvyšuje šanci na opakování ročníku na ZŠ. V průměru OECD je to přitom jen čtyřikrát (PISA 2015)… České vzdělávání také trpí velkými rozdíly mezi výsledky v krajích, z nichž méně než polovinu vysvětluje socioekonomický a kulturní status rodin žáků (ESCS) a většinu vysvětlují další faktory na straně škol a učitelů“.

Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nová data OECD potvrzují pokračující mizérii českých učitelů

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Rozpačitý návrat k normálu

Od včerejšího rána rockové rádio optimisticky hlásilo, že „tento den se zapíše do historie, jako první den, kdy jsme mohli sundat roušky“. Přesněji řečeno na ulici, v hromadné dopravě zatím ne, ale na ulici už ano. …

Ani nejsmutnějším věcem se nevyhneme

Snažíme si to nepřipouštět, ale přesto to na většinu z nás nevyhnutelně čeká. Být u smrti milované osoby a v rozrušení se umět postarat o nezbytné poslední záležitosti, na to člověk snad ani nemůže být dostatečně …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru