Kamery na pracovišti musí zaměstnance chránit, nikoli špehovat

Poradna
V zemědělském družstvu na Prostějovsku jednoho dubnového rána zjistili, že jim někdo přes noc poškodil kamerový systém a způsobil škodu za zhruba 16 000 Kč. Zloději? Nikoli, policie během několika dní ukázala na dva zaměstnance nespokojené s tím, že kamery jsou namířené na prostor před šatnami a majitelé si tak mohou kontrolovat dobu odpočinku svých pracovníků.
Zaměstnavatel musí pracovníky prokazatelně seznámit s tím, že je určitý prostor pod kontrolou kamerového systému. Foto: FAEI.cz

Oba „ochránce práv pracujících“ čeká kromě zaplacení škody ještě soudní verdikt s možnou sazbou až jeden rok. Na druhou stranu jsou na místě otázky, co si mohou dovolit zaměstnavatelé, kteří investují do technologií mapujících pohyb či aktivity zaměstnanců.

Střet dvou zájmů

Na jedné straně je snaha ochránit majetek firmy či zaměstnanců, na druhé pak právo na soukromí. Legitimním důvodem k instalování kamer či jiných sledovacích technologií (GPS ve služebních vozech) je tedy snaha zajistit majetek a bezpečnost pracovníků. Což však zní tak obecně, že se se pod tento důvod dalo schovat např. i sledování pracovní výkonnosti či kontrola docházky. Pouze pro tyto účely je však podle mínění právníků monitorování zaměstnanců už za hranou oprávněných zájmů.

Instalování „velkého bratra“ je samozřejmě nutné posuzovat i vzhledem k charakteru pracoviště. Jinak bude na kamery nahlíženo v obchodě, kde slouží i k ochraně majetku před krádežemi, případně při projednávání konfliktů, a jinak v kancelářích. Platí však, že ke sledování zaměstnanců, pracoviště a společných prostor by měly firmy sáhnout až ve chvíli, kdy k tomu mají závažný důvod a chrání tím bezpečí a majetek svůj i pracovníků. Primárním důvodem ke sledování tedy musí být ochrana, nikoli kontrola.

Prokazatelně předem informovat

V praxi jsou uplatňovány dvě zásady, které by neměly být porušovány za žádných okolností. Zaměstnavatel musí pracovníky prokazatelně seznámit s tím, že je určitý prostor pod kontrolou, ale musí jim také sdělit jak, proč a v jakém rozsahu se tak děje. Záleží také na tom, zda jsou kamery vybaveny nahrávacím zařízením, pak už totiž do povinností zaměstnavatele přibývá správa osobních údajů způsobem předepsaným legislativou.

Nepřekročitelným tabu je zákaz instalovat kamery na místech, kde je ohroženo soukromí zaměstnanců, tedy na toaletách, ve sprchách, šatnách či v převlékárnách. Tato místa není možné monitorovat ani v případě, že v nich dochází např. k opakovaným krádežím nebo je ohrožena bezpečnost pracovníků. K nápravě této hrozby musí dojít jiným způsobem.

Jak se bránit?

Jak se bránit neoprávněným zásahům do soukromí zaměstnanců? Nejdříve na pracovišti u nadřízeného, dalšími možnými kroky jsou stížnost na inspektorát práce a případně i na Úřad na ochranu osobních údajů, který může zaměstnavatele nejen donutit k odstranění kamer, ale také mu jako zatím jediná instituce udělit pokutu.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.