Výše kapesného se liší podle věku i podle ekonomických možností každé rodiny. Na prvním stupni základní školy podle průzkumu, který se uskutečnil letos v květnu formou on-line dotazníku mezi 500 dospělými respondenty, dostávají děti v průměru 127 korun, na druhém stupni už je to 343 korun a u středoškoláků a starších gymnazistů je to dokonce 842 korun měsíčně.
Většina žáků dostává kapesné hned od první třídy. „Čím dříve se děti začnou seznamovat s hodnotou a funkcí peněz, tím lépe,“ říká Přemysl Hanzelka, ředitel Segmentu Poštovní spořitelny. To potvrzuje Monika Hovorková z České spořitelny, podle níž má být finanční gramotnosti pevně zakotvena ve výuce už na základních školách. Spořitelna stojí za komplexním programem finančního vzdělávání dětí „Abeceda peněz“, který v lednu 2018 získal akreditaci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Ale zpět k průzkumu. Každý třetí školák má podle něj také svůj vlastní účet v bance. Rodiče ho v průměru zakládají okolo devátého roku života, tedy zhruba ve čtvrté třídě. Platební karta ale u dětí stále ještě běžná není, ačkoli je banky nabízejí už od osmi let. Celkem ji podle průzkumu má 18 procent školáků a v průměru kartu dostávají až v 14 letech. „Může to být dáno tím, že rodiče nemají důvěru ve schopnosti svých potomků nakládat s platební kartou v mladším věku a raději čekají, až ji bude dítě skutečně potřebovat,“ domnívá se Hanzelka.
Zodpovědnost za vštěpování základů nakládání s penězi u dětí ve většině případů přebírají právě rodiče. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že své děti učí finanční gramotnosti doma. Sedmnáct procent rodičů je přesvědčeno, že žádné velké vzdělání v tomto ohledu není potřeba, protože se děti vše naučí samy. Část rodičů v tomto ohledu spoléhá také na školu, která by podle nich měla jejich dětem informace o zacházení s penězi předat.
