Češi se do roku 2025 dívají s mírným optimismem. Aspoň podle výsledků průzkumu, kterého se zúčastnila zhruba tisícovka lidí.
Na dotaz, který jim položil Psychologický ústav Akademie věd prostřednictvím agentury Median, třetina osob (33,5 %) odpověděla, že příští rok bude stejný jako ten minulý. O něco více než třetina lidí (36,4 %) ale věří, že bude lepší. Pesimisticky se naopak na nadcházející rok dívá 30,1 procenta lidí.
„My Češi se často mračíme a ve společnosti se občas vznáší ‚blbá nálada‘. Ale náš průzkum ukazuje, že občané České republiky mají spíše sklon k optimismu. Naši respondenti se nejčastěji hodnotili jako mírní optimisté. V očekávání roku 2025 ale byli rezervovanější,“ řekla hlavní autorka průzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu.
Co Čechy spojuje
Autory studie také zajímalo, co českou společnost spojuje. Aby dali dotázaným maximální svobodu v odpovědích, byla otázka pokládána jako otevřená, lidé tedy odpovídali vlastními slovy. Otázka zněla: Je něco, co občany naší republiky dlouhodobě spojuje? Co to je? Úkolem dotazovaných bylo vepsat alespoň jednu odpověď. Tyto odpovědi byly dodatečně roztříděny.
Početně nad ostatní vystupovala trojice kategorií: Sport (na prvním místě se jednoznačně umístil hokej – tuto odpověď vepsalo skoro 11 procent dotázaných, pozn. aut.), dále kultura (nejčastěji národní dějiny a tradice, pivo, zmíněn ale byl i film Pelíšky nebo Karel Gott) a konečně pomoc (solidarita, charita, dobročinnost) a spolu s ní katastrofy, povodně a krize.
Zajímavé je, jak výrazně porazil hokej, coby „pojidlo společnosti“, fotbal, a to rozdílem 108:2. Experti také ocenili český sklon k charitě. „Je potěšující, že se tak silně projevila ochota pomáhat, přesto ale zaráží, že demokracie, svoboda a humanismus se objevily v zanedbatelných procentech, respektive promilích odpovědí,“ sdělila Klicperová.
Podle ní to může být jen otázkou kontextu, protože lidem při odpovědích se spíše vybaví hokej nebo pivo než abstraktní životní hodnoty. „Možná jde ale o hlubší problém naší společnosti. Studie zřejmě upozorňuje na zneklidňující absenci hodnot, na nichž byla naše republika založena – principů, které by měly hrát silnější roli v tom, co nás spojuje, i v překonávání toho, co nás rozděluje,“ poznamenala.
Zajímavě skončila také další kategorie: Národní povaha. Více než desetina lidí do dotazníku vepsala nějaký povahový rys, který podle nich spojuje české občany. „Náš průzkum potvrzuje předchozí zjištění, že Češi jsou značně sebekritičtí,“ konstatovala Klicperová.
Z více než stovky odpovědí, které se týkaly typické české povahy, jednoznačně převažují negativní soudy, na prvním místě především široká kategorie popisující věčnou nespokojenost Čechů, přímo „zálibu ve stěžování na všechno a na všechny“.
Podstatně méně často, ale opakovaně byly zmiňovány závistivost a nenávist, strach a švejkování. „Z pozitivních vlastností se nejčastěji objevil smysl pro humor – včetně černého humoru, dále optimismus a šikovnost či vynalézavost, zlaté české ručičky,“ poznamenala Martina Klicperová.
Co Čechy rozděluje
Na doplňující otázku, zda občany České republiky něco rozděluje a co to podle nich je, se dotazovaným odpovídalo očividně snadněji. Také proto, že v odpovědích panovala značná shoda: Jasná většina (60 %) označila za hlavní rozdělující faktor politiku a politiky.
Přitom 43,9 procenta mluvilo o politice a politicích obecně, deset procent si adresně stěžovalo na vládu a necelá čtyři procenta na opozici. Až daleko za politikou, o řád níže, se objevují další štěpící témata:
Finance (zvláště drahota a majetkové rozdíly mezi chudými a bohatými); národní povaha (zde se na prvním místě ocitla závist, za ní rasismus/diskriminace a hloupost) a také Ukrajina (válka na Ukrajině, vojenská pomoc Ukrajině, uprchlíci).
„Téma Ukrajiny je pravděpodobně navíc obsaženo i v obecnějších odpovědích, jako je politika vlády, ale pokud nebylo výslovně zmíněno, nebylo do kategorie Ukrajiny započítáno,“ vysvětlila Martina Klicperová z Psychologického ústavu.
Kritický vztah k vládě ukázalo i jiné šetření, a to Ústavu pro výzkum veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnila tato instituce v polovině prosince. Výzkum ukázal, že vládě důvěřuje 23 procent Čechů, Poslanecké sněmovně 24 procent, Senátu 32 procent a prezidentovi 51 procent. Nejvyšší důvěře se těší starostové (68 %) s obecními zastupitelstvy.
„V porovnání s předchozím šetřením z léta 2024 se hodnocení zkoumaných institucí statisticky významně nezměnilo. U vlády a Poslanecké sněmovny navzdory určitému zlepšení oproti podzimu 2023 zůstává důvěra na zřetelně horší úrovni, než byla v období od roku 2018 až do prvního pololetí roku 2023. V případě prezidenta je patrný určitý pokles důvěry v porovnání s prvními třemi čtvrtinami roku 2023,“ konstatovali autoři průzkumu.
