Nejde totiž o to, že bychom tu měli méně podvodných skutků, ale že oproti ekonomicky nejvyspělejším zemím využíváme k detekci hospodářských deliktů méně moderních technologií. Příčinou zdánlivého ústupu hospodářské kriminality u nás proto může být i do značné míry neschopnost podniků tato jednání odhalit. Z výsledků studie také vyplývá, že české firmy se ve srovnání se svými evropskými konkurenty s úplatkářstvím a korupcí setkaly výrazně méně.

Podvodům nejvíce čelí finanční sektor a výrobní podniky

Celkem 33 % firem bylo v posledních dvou letech obětí hospodářské kriminality. Nejvíce podvodných jednání hlásí finanční a výrobní odvětví (13 %) a firmy působící v energetice (10 %). V polovině případů jde přitom o zneužití majetku daného podniku, časté jsou také podvody spotřebitelské (38 %) a podvody v oblasti nákupu (29 %). Třetina útoků se pak týká počítačové kriminality, která v ČR oproti roku 2016 klesla na 25 %. „Případy podvodů v ČR se zdají být ve srovnání s výsledky předloňského průzkumu sice na ústupu, je však otázkou, kolik podvodných jednání zůstane dále neodhaleno,“ říká Kateřina Halásek Dosedělová z forenzního oddělení PwC ČR.

Interní kontroly zjistí stále nejvíce

V rámci technik odhalení podvodu nejvíc fungují kontroly v rámci systému řízení rizik podvodů a interního auditu, a to až v polovině případů. Více jak jednu čtvrtinu podvodů pak firma odhalí díky svým zaměstnancům, kteří je o podezření informují. V 5 % jde o nahlášení zločinu zvenčí. Výsledky však ukazují, že k nahlášení nebývá použita tzv. whistleblowing linka. Pokud jde o detekci podvodného jednání, ani analýza dat se nezdá být efektivní.

České podniky zatím využívají moderní technologie k odhalování podvodů pouze ve 30 % případů, 14 % z nich pak teprve plánuje jejich zavedení. „Hlavní výzvou v detekci podvodů je jeho dynamický vývoj. Podvodníci se přizpůsobují a stále zkoušejí překonávat nastavené kontroly. Klíčový je proto adaptivní analytický přístup pro detekci podvodů. Budoucností této oblasti je určitě využití metod umělé inteligence, jako je strojové učení nebo zpracování přirozeného jazyka,“ říká Pavel Jankech, vedoucí týmu forenzních technologií PwC ČR.

Finanční ztráty i pošramocená pověst

Téměř polovina společností ztratila v důsledku podvodného jednání více jak 50 tisíc dolarů. Podvod je však mnohem nákladnější než přímé finanční ztráty firmy. Zhruba čtvrtina společností utratila za samotné vyšetřování částku minimálně dvojnásobnou, než je výše ztracených aktiv. Mimo finančních nákladů za prošetření podezření z podvodu je pak závažným důsledkem také poškození pověsti dané společnosti a narušení pracovní morálky zaměstnanců.

Kyberkriminalita v ČR rádoby klesla

Oproti roku 2016 počítačová kriminalita v tuzemsku klesla o 11 %, ve světě je však na svém vrcholu. Na vině tohoto rozporu je nejspíš nedostatek nástrojů českých firem tyto hrozby odhalit. Nejběžnějším útokem je phishing, kterým je napadeno až 41 % podniků, následuje vyděřačský malware napadající 37 % firem. „V současnosti jsou časté například falešné e-maily od ředitelů společností s příkazem převést určitý finanční obnos na zadaný účet, což se stalo i jedné české firmě na Moravě,“ uvádí příklad Michal Čábela, vedoucí týmu kybernetické bezpečnosti PwC ČR. A dále dodává, že největším nebezpečím pro firmu jsou sami zaměstnanci.

Devátého ročníku Celosvětového průzkumu hospodářské kriminality, který byl realizován ve 123 zemích a shromáždil výsledky od více než 7 000 organizací, se během 21. 6.-28. 9. 2017 zúčastnilo také 73 společností působících na českém trhu. Celosvětově jde o největší studii tohoto druhu, která vychází jednou za dva roky.