Kde Stanjura může škrtat

Názor
Nová vláda je pod tlakem: Musí hledat úspory naléhavěji, než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Naštěstí Fialův kabinet s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou má kde šetřit. Ilustrační foto: ODS

Český veřejný dluh se meziročně dál zvyšuje, ačkoli tempo růstu se zpomalilo. Ve třetím loňském čtvrtletí činil dluh 40,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Loni tedy nárůst dluhu v poměru k HDP zpomalil na třetinové tempo oproti prvnímu pandemickému roku. Z velké části má však zmírnění tempa na svědomí výraznější ekonomický růst, který se po propadu roku 2020 podařilo alespoň zčásti obnovit.

Absolutní výše dluhu však i loni nadále dramaticky rostla. Ve třetím čtvrtletí 2019, před pandemií, činila 1,78 bilionu korun, předloni ve třetím čtvrtletí už 2,17 bilionu a loni ve třetím čtvrtletí 2,43 bilionu. Absolutně se tedy nárůst dluhu zmírnil citelně méně než v relativním vyjádření. Loni byl dluh na historickém rekordu, který letos bohužel dále překoná.

Na svědomí měla růst dluhu loni ve třetím čtvrtletí nadále zejména ústřední vláda. Obce a kraje stejně jako fondy sociálního zabezpečení totiž na rozdíl od ní hospodařily ve třetím čtvrtletí 2021 přebytkově. Rostoucí zadlužení zejména ústřední vlády představuje stále tíživější problém v současném prostředí mezinárodních financí, které charakterizuje růst úrokových sazeb.

PSALI JSME:
Co by měl co nejdříve udělat nový ministr financí a co nová vláda

Růst úroků je zřetelně patrný například na desetiletých českých vládních dluhopisech, které tento týden poprvé od května 2012 překročily úročení 3,3 procenta. Náklady vlády na obsluhu dluhu tak povážlivě rostou ze dvou zdrojů: Stoupá samotná výše dluhu, tedy „jistina“, kterou je třeba financovat, ale roste i vlastní úrok na takto bobtnajícím dluhu.

Vládě tak zbude měně peněz na nutné reformy a ozdravování veřejných financí, případně bude muset odvážněji seškrtávat své výdaje či sociální dávky typu starobních důchodů, nebo omezovat veřejné investice typu těch do dálnic a další infrastruktury.

Naštěstí Fialův kabinet s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou má kde šetřit. Ostatně v zemi, kde ministerstvo vnitra provozuje svoji vlastní cukrárnu, nebo kde existuje vedle sebe několik de facto státních zdravotních pojišťoven, nelze zmírat strachy, že by nebylo kde škrtat. Je k tomu však třeba odvahy. Ale také rozvahy. Lze odvážně střílet od boku, respektive škrtat od boku. Nebo lze odvážně škrtat po zralé rozvaze. K té je třeba času. A ten zatím nová vláda neměla.

PSALI JSME:
„Mission impossible“ Fialovy vlády? Žádný cukr, jenom bič!

Pokud se zásadních, ale také již promyšlených a koncepčních škrtů dočkáme až v návrhu rozpočtu na rok 2023, půjde o věc, kterou lze objektivně přijmout. A kterou akceptují i ratingové agentury. Pokud se tedy už letos povede o škrtech vážná a stále zasvěcenější debata. Naše veřejné finance nebyly a nejsou v žádném rozvratu, jak někteří stále omílají, takže ač situace bezesporu naléhavá je, nějaký čas ještě máme.

Zrušení superhrubé mzdy i zvyšování slevy na poplatníka, případně i slevy na dítě, jen loni a letos navyšuje příjem běžného zaměstnance dohromady o 50 až 60 tisíc korun čistého. To vytváří polštář pro čas inflace a vládě to umožňuje i navyšovat nyní platy státním zaměstnancům mnohem pozvolněji, pokud vůbec. Potvrzuje se stále zřetelněji, že zrušení superhrubé mzdy v kombinaci se zvyšováním slev bylo správné, i když to mnozí kritizovali.

Vedle pomalejšího navyšování platů státních zaměstnanců a vedle nenavyšování důchodů nad rámec valorizace je ovšem třeba přistoupit k dalším krokům. Třeba k definitivnímu zrušení stravenek. Ke zrušení státního příspěvku ke stavebnímu spoření, na který od roku 2000 šlo už skoro 200 miliard.

PSALI JSME:
Nyní je dobrý čas zrušit podporu stavebka

K rušení některých státních organizací a agentur, například těch podporujících export. Český vývoz je silný a bude i bez nich. Nakonec lze přistoupit k výraznějšímu propouštění ve státní sféře, například po sloučení několika zdravotních pojišťoven.

Úspory by přinesla také privatizace části České pošty a Českých drah. A rušení provozních dotací. Je však třeba také lobbovat na úrovni EU, aby byly dotace omezovány i v dalších zemích. Pokřivují trh celoevropsky. Vlastně se dá při pohledu do historie říci, že čím více dotací v Evropě je, tím horší relativní výkon v celosvětovém měřítku podává. A nakonec můžeme jako třešinku na dortu konečně privatizovat „slavnou“ pankráckou cukrárnu ministerstva vnitra – vždyť něco takového nemají snad ani v KLDR.

Vláda již tento týden přikročila k omezení slev na jízdném. Nebojme se, nehrozí přesun cestujících k individuální dopravě ani žádný jejich citelnější ústup od cestování v současné intenzitě. Nemělo by totiž pro dotčené znamenat zásadní neřešitelnou dodatečnou finanční zátěž, a to ani v letošním roce, který bude tak jako tak ekonomicky náročný kvůli celkové rapidní inflaci.

PSALI JSME:
Omezení slev na jízdném dopravu citelněji neomezí

Zmíněné zrušení superhrubé mzdy a loňské i letošní zvýšení základní daňové slevy na poplatníka vytvářejí polštář, z něhož mohou jeho příjemci podpořit v rámci rodiny své děti nebo naopak rodiče, seniory, a pomoci jim tak s financováním dražšího jízdného. Důchodci se navíc nejspíše v červnu dočkají letošní druhé zákonné valorizace penzí. Ty by měly vzrůst průměrně zhruba o 700 korun, což usnadní financování právě i o něco méně zlevněného jízdného.

Z hlediska veřejných financí a nutnosti jejich ozdravování znamená omezení slev jízdného spíše symbolický krok, avšak „halíře dělají talíře“ a je třeba někde začít. Bude ale třeba řady dalších kroků snižujících veřejné výdaje. Pokud vládě nyní dáváme čas k rozvaze, měli bychom po ní časem žádat také odvahu. Doufejme, že ta se zhmotní už v návrhu rozpočtu na rok 2023.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Výzvy nové vlády

Zavřít reklamu ×
  1. Dobrý den, p.Staňura……jsem z Opavy a mám radu, jak ušetřit ještě více než Vámi deklarovaných 80 miliard. Zrušte nesmyslné krajské uspořádání státu, vraťte se k osvědčeným okresům a máte vystaráno. Navíc posunete “ stát “ blíže k lidem.

      • Máme digitalizaci a můžou pracovat z domova. Zrušte pošty, jsou stejně již k ničemu a můžete mít úřadovnu v každé vesnici.

  2. Pan Kovanda,by se měl starat,jako hlavní ekonom Ttinity bank,aby vkladatele měli větší úrok než je inflace a ne rozdávat své moudrá.

  3. ke stravenkám bych přidal i příspěvky FKSP, což jsou i provozní náklady na objekty v rámci státní správy a zaměstnanci, kteří vše účetně obhospodařují, školení a porady není nutné konat na chatě v Krkonoších, případně pořádat dětský tábor.

  4. Sorry jako, ale mám takový pocit, že pan Stanjura je na tom se schopností vykonávat úřad ministra financí asi tak stejně jako paní Schillerová… 🙁

  5. No nejlepší na tom, že se prý nebude šetřit na občanech, ale na státu. A první co se stalo, že sebrali státním úředníkům. To nejsou občané? A už vůbec nechápu kde pořád lidi berou, že mají nějak moc peněz a na druhou sranu, že by se mělo přidat učitelům (kteří dostali přidáno už několikrát a na můj vkus by se jim mělo nemálo ubrat). Průměrný plat úředníka je o 10 tisíc nižší, než plat učitele – a to ještě táhnou průměr nahoru platy vysoce postavených „úředníků“ na ministerstvech, učitelé žádné vysoké posty nemají. Dříve opravdu byla státní správa prestižní místo, ale dnes do ní nikdo nechce, protože všude jinde mají o 10-15 tisíc více a realita je taková, že se mají líp i prodavačky v kauflandu. Nevím jak potom má stát nějak prosperovat, když jeho zaměstnanci nebudou finančně motivovaní. Očekával bych, že tady se musí začít. Co si dokážu představit, je nekupovat policajtům stále nová auta a přezbrojit armádu v těchto časech taky zrovna nepotřebujeme. K tomu bych přilepil postavit se na odpor zelenému peklu z bruselu a ne před ním ohýbat hřbet a sypat peníze.

  6. Zaslechl jsem, že Stanjura někde vystrachal nějakých 60 miliard, které by se mohly použít na umoreni dluhu, to prý ale ne. Asi se nějakou dobu počká a teprve potom se použiji, stranické pokladny zeji prázdnotou a také osobní účty. 1

Napsat komentář: Hanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O dovolenou aspoň pět týdnů ročně žádá stále více zaměstnanců

Analýza
I když nejpopulárnějšími zaměstnaneckými benefity zůstávají finanční bonusy či prémie, stále větší oblibu si mezi Čechy získává dovolená pět týdnů i více. Napříč obory ji chce již více než 90 procent pracovníků. Vyplývá to z nového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který má redakce FAEI.cz k dispozici.