Úrovně zaměstnanosti přesahující 85 procent dosáhly loni kromě Střední Moravy už jen jihoanglický region Dorset a Somerset a Vilniuský kraj ve východní Litvě.
Vedoucí umístění Střední Moravy v rámci EU v zaměstnávání přistěhovalců pramení ze dvou klíčových příčin. Zaprvé, situace na tuzemském trhu práce je obecně nejpříznivější v celé EU. Daří se tedy zaměstnávat právě i přistěhovalce ze zemí mimo EU. Zadruhé, tuzemská legislativa týkající se imigrace do země a pracovních povolení pro zahraniční státní příslušníky je poměrně striktní. Což na jedné straně snižuje pružnost systému v době vysoké poptávky po pracovní síle, na straně druhé to do značné míry zaručuje právě to, že přistěhovalci budou v Česku opravdu zaměstnáni.
Nejslabší zaměstnanost přistěhovalců v EU naopak vykazují četné regiony Francie, Německa (zejména jeho východní části), dále Belgie, Nizozemska a Švédska. V těchto regionech zaměstnanost imigrantů loni nedosahovala ani 50 procent. Přitom cílovou hodnotou zaměstnanosti imigrantů, artikulovanou v rámci strategie Evropa 2020 (jejíž naplnění má Evropské unii zajistit uspokojivý ekonomický růst), je úroveň 75 procent. Česká republika jako jedna z mála zemí tuto cílovou hodnotu v souhrnu s přehledem splňuje. Uvedené pětici zemí se ovšem nedaří uspokojivě začleňovat přistěhovalce na svůj pracovní trh, což má neblahé sociální důsledky.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
