Zemědělským podnikům se nedostává přibližně pět tisíc zaměstnanců. Doplnit stavy se nedaří ani při maximálním zapojení zahraničních pracovníků. Vyhlídky na zlepšení zatím nejsou příliš nadějné, také proto, že tuzemští farmáři stárnou.
Průměrný věk pracovníka v zemědělství v České republice je sice „jenom“ 50 let, významně ale roste podíl sedláků v předdůchodovém věku 50 až 64 let. Zatímco v roce 2016 činil 25 procent, o pět let později už to bylo 38,4 procenta. Stárnoucí populaci nedokážou nahradit absolventi středních zemědělských škol, protože jich do oboru zamíří jen zhruba 20 procent.
Kvůli nedostatku pracovních sil tak musí současný farmář častokrát zvládat více profesí najednou. Musí být agronom, ekonom, meteorolog, geolog, zoolog, ekolog a nově také IT manažer. Právě počítačové schopnosti jsou pro provoz zemědělského podniku čím dále žádanější. Nejen takové dovednosti ale čerstvým absolventům často chybí. Přitom je to práce s „chytrými“ technologiemi.
„Zemědělským podnikům se nedostává pracovníků na odborných pozicích, ale také odborníků schopných jít s digitální dobou a pracovat s chytrými technologiemi precizního zemědělství. Naše odvětví se rychle mění. Dnes už nestačí jen rozumět půdě – musíme také rozumět technologiím,“ vysvětlil Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
Každoroční hledání lidí
Tuzemské zemědělské podniky se každý den potýkají s nedostatkem pracovníků, které se snaží nahrazovat alespoň sezónními posilami. I tak se zemědělcům ročně nedostává několik tisíc zaměstnanců.
„Chybějí zejména odborné profese, jako jsou traktoristé a obsluha zemědělských strojů, chovatelé zvířat a ošetřovatelé včetně dojičů a dojiček, mechanici a opraváři zemědělských strojů, agronomové a zootechnici,“ řekla Lenka Šímová, manažerka personální agentury AgroJobs, dceřiné společnosti Zemědělského svazu ČR.
Hlavním důvodem nedostatku pracovních sil v zemědělství je podle ní obecný nezájem o práci v zemědělství. „Na trhu není dostatek kvalifikovaných lidí pro práci v zemědělství. Kandidáti mají vysoké mzdové požadavky. Také nejsou ochotni pracovat o víkendech. Podnikům se nedaří přilákat mladé lidi a ti, kteří do zemědělství nastoupí, často odchází ‚za lepším‘,“ dodala Šímová.
Rostoucí zájem školáků
V Česku je 178 zemědělských škol, z nichž každý rok vyjde několik tisíc absolventů, například v roce 2021 to byly více než 3,7 tisíce osob. Podle Martina Pýchy by se mohlo zdát, že se blýská na lepší časy. „Opak je ale pravdou,“ konstatoval předseda Zemědělského svazu.
Dodal, že školy často nabízejí obory, které jsou pro zájemce sice lákavé, čistě zemědělských odvětví je ale málo. „Farmáři si následně stěžují, že musí čerstvé absolventy učit základům práce v zemědělství,“ poznamenal Martin Pýcha.
Absolventi škol, které propojují výuku s praxí, se uplatní v odborných profesích, ale také v digitalizaci procesů zemědělského podniku, v automatizaci nebo v precizním zemědělství, při kterém „chytré technologie“ šetří práci, umožňují efektivní nakládání s osivem, hnojivem, prostředky na ochranu rostlin, reagují na aktuální počasí a stav půdy a mnoho dalšího.
„Náš svaz bere zemědělské vzdělávání vážně. Významně investujeme do rozvoje kvalifikací zemědělců. Pomáháme modernizovat osnovy a propojujeme studenty s podniky, aby mohli získávat praktické zkušeností v reálném prostředí a při používání skutečných digitálních technologií,“ vysvětlil Pýcha.
„Pokud chceme, aby studenti zůstávali v našem sektoru, musíme jim ukázat skutečné příležitosti k růstu – v rámci škol, ale především v praxi,“ dodal. Na potřebu většího propojení zemědělského vzdělávání s praxí reaguje personální agentura AgroJobs, která na svém portálu PrácevZemědělství.cz nabízí unikátní možnost propojení škol a podniků – mapu nabídek praxe.
Chybí prestiž i peníze
Jak už bylo uvedeno, jen přibližně pětina absolventů středních zemědělských škol skutečně najde uplatnění v oboru, 43 procent pokračuje ve studiu, 30 procent jde pracovat mimo zemědělský sektor a 5,6 procenta do příbuzných oborů, jako potravinářství nebo krmivářství.
Mezi důvody, proč absolventi nakonec odcházejí pracovat jinam, patří především nízká prestiž práce v zemědělství, poměrově nižší mzdy, náročná práce včetně víkendů nebo vysoké nároky na odbornost.
„Podle průzkumu zemědělského svazu mezi absolventy středních zemědělských škol si 90 procent z nich myslí, že pro mladé lidi není práce v zemědělství zajímavá. Zároveň je pro většinu z nich dobrý plat zásadní motivací pro volbu zaměstnání,“ uvedla Lenka Šímová z agentury AgroJobs.
Podle loňského dotazníkového šetření Agrární komory ČR se s problémy s nedostatkem zaměstnanců potýká 78,2 procenta podniků. „Nedostatek pracovníků stále představuje v českém zemědělství obrovský problém. Je to další hřebík do rakve nejen prodělečné živočišné výroby, ale i oborů náročnější rostlinné výroby,“ řekl prezident komory Jan Doležal.
Podle něj lze očekávat, že potížím se sháněním zaměstnanců budou podniky čelit i nadále. „Řešení vidíme ve větší propojenosti zemědělské praxe se zemědělským vzděláváním, které podle našich členů zcela neodpovídá požadavkům trhu.
Kvůli opakovanému osočování zemědělců ze strany veřejnosti a bohužel i některých politiků navíc není práce v tomto oboru, jehož cílem je produkovat kvalitní a cenově dostupné potraviny pro obyvatele, příliš lákavá pro mladé lidi,“ dodal Jan Doležal.
Kdo nepracuje, ať nejí.