Zpráva evropských odborníků zjistila, že počty této psovité šelmy povyskočily v 19 zemích, od Rakouska a Belgie po Itálii, Francii, Německo a východní Evropu. Vlci v posledních deseti letech rozšířili svůj areál tak výrazně, že v kontinentální Evropě zbyly pouze tři země, kde se nevyskytují – mikrostáty San Marino, Monako a Vatikán.
Vzhledem k tomu, že kontinent je intenzivně zemědělsky využívaný, silně urbanizovaný a žije na něm přibližně 450 milionů lidí, tento trend je o to překvapivější, protože Evropa se na první pohled jeví jako nepravděpodobné místo pro obnovu velkých šelem,“ uvádí zpráva,
Nárůst počtu vlků zapříčinilo několik faktorů: Právní ochrana podle předpisů Evropské unie a členských států, která umožnila obnovu druhu po desetiletích pronásledování; vylidňování venkova, což znamenalo, že se velké plochy půdy vrátily zpět do křovin a lesů; a následné rozšířením kořisti, jako je srnčí, jelení a divoké prase.
„Hlavní důvod představuje opuštění horského a podhorského zemědělství v rozsáhlých částech Evropy,“ uvedl pro The Telegraph profesor Luigi Boitani, přední italský odborník. „Intenzivní zemědělství v nížinách stačí k uživení 500 milionů lidí v Evropě. Horské oblasti znovu osídlilo velké množstvím jelenů a divokých prasat a vlci toho využívají.“
Pozoruhodná přizpůsobivost
„Jsou velmi přizpůsobiví. Dokud mají potravu a my je nezabíjíme, jsou v pohodě,“ zdůrazňuje doktor Guillaume Chapron, ekolog ze Švédské univerzity zemědělských věd a jeden z hlavních autorů zprávy. Za příklad podle webu tagesschau.de dává Německo, „Na začátku roku 2000 tam vlci téměř nežili. Nyní je zde téměř 200 smeček.“
Vědci, kteří za zprávou stojí, připouštějí, že zemědělci a pastevci mají důvod se nárůstu vlčí populace obávat. Vlci v EU každoročně zabijí přibližně 56 tisíc domácích zvířat. Odškodné vyplácené majitelům půdy činí 17 milionů eur (428,3 mil. Kč) ročně.
Výzkumníci však upozorňují, že 56 tisíc mrtvých hospodářských zvířat představuje jen nepatrný podíl z celkového počtu v Evropě. Tvrdí také, že nemoci zabíjejí mnohem více hospodářských zvířat než vlci.
„Na kontinentální nebo národní úrovni nepředstavuje počet hospodářských zvířat zabitých vlky žádný problém – je to asi 0,05 procenta z celkového počtu. Evropské ekonomiky si mohou ztráty dovolit. Ale pro jednotlivé zemědělce to samozřejmě představuje problém,“ řekl profesor Boitani. „Nabízí se mnoho způsobů, jak útokům zabránit.“
„Přítomnost ovčáků je zásadní, protože ovčáčtí psi nejsou určeni k boji s vlkem. Jsou určeni k tomu, aby štěkali, aby upozornili pastýře, který pak přijde s holí nebo puškou a vlky zažene,“ řekl Boitani, profesor zoologie na univerzitě Sapienza v Římě a předseda Iniciativy pro velké šelmy v Evropě, sítě odborníků zabývajících se ochranou vlků, medvědů, rysů a rosomáků.
„Většině útoků vlků lze zabránit. Velikost smečky však musí být zvládnutelná. Pokud máte ve stádě dva tisíce ovcí, jako tomu bývá ve francouzských Alpách, není možné je před vlky ochránit. Maximální počet by měl být 500 kusů.“
Blíží se Červená Karkulka?
Michelemu Mordinimu, farmáři v Toskánsku, minulý měsíc smečka vlků zabila 26 z jeho 50 ovcí. „Březí ovce, které přežily, kvůli stresu potratily, takže ztráta je ještě větší,“ řekl. „V dnešní době je vlků příliš mnoho a přicházejí příliš blízko k vesnicím. Už se jich nebojí. Mám dvě děti, nejmladšímu je sedm let. Když se sedmileté dítě postaví proti smečce vlků, jak to asi dopadne?“ ptá se.
Nizozemec Jens Ubels, viceprezident organizace Farmers Defence Force, uvedl, že mezi prvními začal bít na poplach kvůli útokům vlků poté, co se mu ztratilo 14 telat. „Našli jsme mršinu. Bylo to šokující. Jen páteř a hlava. Moje děti se bojí,“ řekl Ubels a dodal, že kdyby měl příležitost, jako licencovaný lovec by se dvakrát nerozmýšlel, než by sáhl po zbrani.
Loni v létě otřásly provincií Utrecht dva případy pokousání a sražení dětí vlky, což přimělo místní úřady vydat naléhavé doporučení, aby děti nevstupovaly do lesů. „Je otázkou času, kdy vlk napadne dítě. Červená Karkulka už nebude jen pohádkou,“ varovala Caroline van der Plasová, předsedkyně strany zemědělců BoerBurgerBeweging.
Vědci našli i klady
Vědci ve své zprávě zdůrazňují, že „útoky vlků jsou v Evropě extrémně vzácné“ a že tato zvířata mají i ekonomický přínos. Vlci podporují turistiku za divokou zvěří, často ve venkovských oblastech, které se potýkají s vylidňováním a hospodářským úpadkem. Loví jeleny, kteří jinak působí velké škody na zemědělských plodinách a lesních porostech.
Zabíjením jelenů a divokých prasat dokonce snižují riziko, že kopytníci způsobí dopravní nehody. „Jedna studie naznačuje, že vlci konzumující srnčí a divoká prasata zabránili ve Francii ročně zraněním a škodám na majetku z dopravních nehod ve výši 2,4 až 7,8 milionu eur (60,5 až 196,5 mil. Kč),“ uvádí se ve zprávě.
