Poslední celoroční čísla, tedy za rok 2023, ukázala, že podíl tuzemských vývozů do Německa na celkových exportech činil 30,3 procenta, druhé Slovensko již výrazně zaostávalo (s podílem 9,4 %, pozn. aut.).
Zjednodušeně lze konstatovat, že výkonnost české ekonomiky stojí a padá s tou německou. A korelační koeficient mezi růstem ročního hrubého domácího produktu (HDP) Česka a Německa od roku 2005 přesahuje 80 procent. Vazba je tedy velmi silná.
Mimo jiné odklon od fosilních paliv a jaderné energetiky směrem k obnovitelným zdrojům, tlaky na elektromobilitu, absence výrazného politického vedení a vizí, zejména po pandemii a v době války na Ukrajině a energetické krize vedly k tomu, že se Německo stalo „nemocným mužem Evropy“.
Nestalo se tak poprvé. Něco podobného Německo zažívalo na počátku milénia, kdy se označovalo stejným hanlivým přízviskem kvůli své ekonomické stagnaci doprovázené vysokou nezaměstnaností.
Bolestivé reformy trhu práce vedoucí k jeho zpružnění včetně vstřícného kroku odborů v podobě umírněných mzdových požadavků, snížení daní, podpora vzdělání, inovací a investic do exportně zaměřených odvětví postupně přinesla své ovoce. Tehdejší reformy bolely, ale na další dekádu či dvě se vyplatily.
Uvidíme, co bude s Německem a případnými reformami po předčasných volbách, které se uskuteční na konci února. Než se Německo zotaví, musí si naše ekonomika primárně pomoci sama.
Vzhledem k propadu domácí poptávky, hlavně tedy spotřeby domácností v souvislosti s inflačním vzestupem let 2022 a 2023 a hlubokým propadem reálných mezd, je prostor pro její zotavení zřetelný.
Koneckonců na rozdíl od Německa se již česká ekonomika začala v průběhu roku 2024 od předpandemické úrovně znatelně odpoutávat. Tuzemská spotřeba domácností je však stále ještě o 4,6 procenta níže ve srovnání s koncem roku 2019.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
