Když jsem pak navečer sousedy žádal, aby si zvíře uvazovali, nebo alespoň hlídali, poradili mi, abych si raději spravil plot mezi našimi pozemky, protože jinak než dírou by se jejich pes na můj pozemek nedostal.
1. Zjistěte si, čí je to vlastně plot. Pokud stojí na hranici mezi vašimi pozemky, jde o plot společný a spravujete jej dohromady. Což znamená nejen hradit náklady rovným dílem, ale i domluvit se na jeho výšce, materiálu apod.
2. Majitelé nemají za povinnost mít pozemek oplocený. Na základě oprávněných požadavků sousedů jim to může přikázat pouze soud.
3. Souhlas stavebního úřadu ani sousedů nepotřebujete ke stavbě plotu na svém pozemku, pokud je do 2 m výšky, nesousedí s veřejným prostranstvím a je v zastavěném či zastavitelném území.
Místo hádky jsem si šel pro hřebíky a cestou si říkal, že lepší než romantická díra v plotě je čtyřmetrová zeď, a jestli vůbec je to můj plot. A k čemu mi vlastně tenhle plaňkový plot je, když mě neschová ani před sousedovic psem?
Mít plot není povinnost
Čí je plot mezi dvěma pozemky? Dříve platilo nepsané pravidlo, že vlastníka pozemku je plot po jeho pravé straně. V zákoně ale nic takového nestálo, takže šlo pouze o zvykové právo. Podle platného občanského zákoníku je majitelem ten, kdo plot postavil na svém pozemku.
Když ale plot stojí na hranici sousedících pozemků, a nachází se tedy na obou, vlastníkem jsou obě strany (bez ohledu na to, kdo jej vybudoval – pozn. aut.) a spravovat by jej měli společně.
Podle stávající legislativy majitelé nemají povinnost mít pozemek oplocený. Může jim to přikázat pouze soud na základě požadavku souseda a po zjištění stavebního úřadu, pokud je plot potřebný k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.
Hranice jsou i přírodní
Jak se bez plotu pozná, kde jeden pozemek začíná a končí? Ne všechny pozemky jsou totiž oploceny, někdy jsou odděleny stromořadím, živým plotem, mezí, strouhou, cestou nebo zídkou. Přírodní či umělá rozhraničení pozemků se v občanském zákoníku označují za rozhrady.
Kdo je vlastníkem rozhrady (plotu), může si s ní dělat, co chce. Podle zákona vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit obdobnou zábranu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Tuto hrozící škodu však musí soused relevantně doložit.
Dojde-li rovněž k takovému narušení plotu, že by se hranice mezi pozemky mohla stát neznatelná, má každý soused právo požadovat jeho opravu nebo obnovení.
Bez úřadu i souseda
Díky novele stavebního zákona z roku 2018 se výstavba oplocení pozemku výrazně zjednodušila. Kromě toho, že majitelé nemusejí svůj pozemek oplotit, nemusejí stavebnímu úřadu ani ohlašovat stavbu plotu, který nepřevyšuje dva metry, současně nehraničí s veřejným prostranstvím (např. chodník) a bude v zastavěné (zastavitelné) oblasti.
Při splnění všech zmíněných podmínek nepotřebují ke stavbě ani souhlas souseda.
Návštěvy bez pozvání
Ani chybějící plot neznamená, že si přes soukromý pozemek může courat každý, jak si vzpomene. Na druhou stranu zákon specifikuje řadu situací, kdy mohou na váš pozemek vstoupit nejen policisté, ale i např. exekutoři, hasiči, pracovníci firem spravující sítě, zeměměřiči či myslivci.
Za mimořádných okolností se tak může stát i bez předchozího upozornění. To však majitele nezbavuje práva žádat nápravu škody, pokud narušitelé nezdůvodní oprávněnost zásahu. Typickým příkladem je kácení stromů pracovníky energetických firem na soukromém pozemku bez souhlasu i přítomnosti majitelů.
Kdo odpovídá za škody?
Vstup úředníků na soukromý pozemek zákon výrazně omezuje na zejména případy ochrany života, zdraví, nebo bezpečnostního ohrožení osob. Naproti tomu např. správci vodovodů a kanalizací jsou oprávněni na soukromém pozemku umístit označení polohy sítě i bez předchozí dohody s majitelem. Jsou-li vaše pozemky součástí honitby, mohou na ně v době honů vejít i myslivci.
Vstoupit na pozemek bez vašeho souhlasu i přítomnosti může každý občan např. při odvracení možných škod. Pokud toto nebezpečí sám nevyvolal a nezpůsobil, není zodpovědný ani za případné škody při jeho likvidaci.
Ochrana sousedských práv
Ale vraťme se ke sporům přes plot. Ochrana tzv. sousedských práv vychází ze zásady, že se každý vlastník má zdržet chování, kterým by závažně rušil práva jiných osob nad míru přiměřenou poměrům. Nejčastěji spory vyvolávají hluk či zápach, ale záminky k hádkám mohou být i mnohem malichernější.
Plody spadlé ze stromů či keřů ze sousedního pozemku náleží vlastníkovi pozemku, na který dopadly (dříve patřily vlastníkovi stromu). Ty, jež se dosud od stromu neoddělily, patří stále vlastníkovi stromu.
Přesahující větve či kořeny stromů má na vyzvání odstranit vlastník stromu, jinak to může ve vhodné roční době udělat majitel postiženého pozemku. Ale vysloveně šetrně a jen tehdy, kdy mu větve způsobují škodu nebo obtíže.
Stromy blízko plotu
A co sázení stromů blízko plotu? Vlastník pozemku může (jen z dobrého důvodu) souseda vyzvat, aby se takového konání zdržel nebo aby již vysázené stromy odstranil.
Přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků je zákonem vymezena na tři metry u stromů, které obvykle přesahují výšku tří metrů. Pro menší stromy platí vzdálenost 150 centimetrů od hranice pozemku. Toto pravidlo neplatí v případě lesa, sadu nebo chráněných stromů.
Když se na pozemku ocitne cizí movitá věc, musí ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu vydat majiteli nebo tomu, kdo ji měl u sebe, případně mu umožnit vstup na pozemek, aby si ji odnesl.
Obdobné platí, když se na pozemek dostane chované zvíře. Výjimku tvoří roj včel – když vletí do cizího úlu, patří už majiteli příslušného pozemku.
….tak je potřeba zavolat hasiče….a zchladit je !!
A co,přelézt plot a dát sousedovi po hubě ? Nejjednoduší !