Když už i Němci začnou nezřízeně rozhazovat, je jasné, že je volný trh odepsaný

Názor
V průběhu tří desítek let od konce studené války a zejména po přelomovém přijetí Číny do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2001 se svět díky technologiím a globalizaci úzce propojil a integroval. Od Trumpova nástupu na prezidentský stolec se ale zdá, že se toto celistvé uskupení kvůli sobeckým zájmům, vzájemné nedůvěře a hledání vnějšího nepřítele znovu rozpadá.
Když už i Němci začnou nezřízeně rozhazovat, je jasné, že je volný trh odepsaný. Ilustrační foto: Depositphotos.com

A díky pandemii Covid-19 se tento proces během několika málo měsíců neuvěřitelně zrychlil. Náš národ na prvním místě je v současné době modus operandi nejen v politice, ale i při plánování dodavatelských řetězců soukromých firem, které si během krize prošly zatěžkávací zkouškou.

Soběstačnost je to, oč tu běží

Tento všeobecný odklon od dodavatelských řetězců obepínajících celý svět, spolu se snahou docílit větší ekonomické soběstačnosti, přinese rozsáhlý reshoring, tedy návrat podniků do země původu, a programy pobídek pro domácí výrobu. Zpočátku půjde hlavně o zdravotnický materiál, což bude přirozená reakce na přímo katastrofální nepřipravenost téměř všech zemí na evidentně nevyhnutelnou pandemii.

Ale nová potřeba měřit politickou odpovědnost prostřednictvím národní soběstačnosti v klíčových odvětvích s sebou přinese označení energií, potravin a v neposlední řadě i technologií za kritické zdroje. Potenciálně vyšší marginální náklady lokální produkce pak nebudou tak důležité jako politický imperativ vykázat rozsáhlou soběstačnost. Takže skoro všechny ceny vystřelí nahoru. A to reálně, nejen kvůli cenové inflaci.

To bude extrémně nákladné: nejen pro spotřebitele a vlády (kvůli nutnosti zvýšit fiskální výdaje), ale i z hlediska pracovních míst (mezní náklady budou vyšší, než mezní produktivita).

PSALI JSME:
Bláhový evropský sen o stěhování výroby

Přinese podpora ekonomiky ovoce?

Mnohem horší než samotná deglobalizace však může být nepříjemný fakt, že Covid-19 urychlil smrt volného trhu coby hybatele ekonomiky. Snaha zachránit úplně všechno je pochopitelná, ale prohlubuje riziko pokračování sestupného trendu reálného růstu HDP a zombifikace ekonomiky, tedy její proměny v živou mrtvolu.

Dokonce i země pověstné svou asketičností, jako Německo, přešly v zoufalé snaze vykompenzovat propad poptávky a nízkou produktivitu do plně keynesiánského režimu. Žádný členský stát EU dnes nemá tak vysoké státní výdaje jako Německo, kde po započtení nových výdajů, úvěrových garancí, daňových úlev výrobcům a podobně činí 38 % HDP. Když už i Němci začnou nezřízeně rozhazovat, je jasné, že je volný trh odepsaný.

Když státy utrácejí peníze, vypadá to jako podpora ekonomiky a způsobí to její dočasné oživení. Riskují ale, že za to zaplatí nízkou produktivitou, zombifikací a vytlačením soukromého kapitálu – což nakonec povede ke snížení reálného budoucího HDP.

PSALI JSME:
Tři čtvrtiny německých firem nejsou výhledově konkurenceschopné

Cestou je samoobnovení trhů

Trhy se musejí o nápravu postarat samy, aby zamezily neproduktivnímu chování a zbavily se nefunkčních ekonomických aktérů. Proto stojí za to zopakovat si neustále omílanou, zároveň však velmi výstižnou metaforu, která vidí ekonomiku a finanční trhy jako les. Drobné lesní požáry přispívají k ozdravení ekosystému jako celku a zabraňují akumulaci suchého dřeva, která připravuje ideální podmínky pro ohnivé peklo stravující vše v dosahu.

Krize kolem Covid-19 byla tak zničující právě proto, že jsou naše zadlužené ekonomiky tak citlivé a křehké. Jak říkal moravský rodák Josef Schumpeter, kritickou funkcí trhů (a růstu) je koncept „kreativní destrukce“, což je „mechanismus nepřetržité inovace produktů a procesů, jehož prostřednictvím nové produkční jednotky nahrazují ty zastaralé“.

Ale politika nulových úroků (ZIRP), záporných úroků (NIRP) a finanční pomoci vždy a všem tyto principy navždy rozmetá. Už žádné „lesní požáry“, které by za sebou nechaly úrodnou půdu pro nové aktéry, kteří by znovu nastartovali ekonomiku. V budoucnosti nás čeká postupný pokles produktivity i růstu reálného HDP a zároveň obrovské zadlužení.

PSALI JSME:
Z krize bychom se měli proinvestovat, než vyškrtat, říká Radek Špicar

Až dojdou stimuly…

Až dojdou stimuly, bude to mít extrémně negativní dopady na trhy i na zaměstnanost. Prostřednictvím přímých i nepřímých půjček, finanční výpomoci a dotací přesáhnou vládní výdaje v mnoha zemích 50 % HDP. Na schůzích představenstva soukromých firem budou vehementně prosazovány vládní zájmy a již se chystají nová vládní usnesení, která budou zachraňovat ekonomiku a pracovní místa z peněz daňových poplatníků.

Skutečnou ironií je, že i když mohou mít Covid-19 a bůhvíjaké další viry, které nás napadnou v budoucnosti, obrovské dopady na ekonomiku i lidské životy, ještě větším rizikem je naše reakce na podobné krize. Přinejlepším ukládáme tržní ekonomiku na čas k ledu, přinejhorším ji rovnou nahrazujeme státním kapitalismem. Tento model však nemůže nikdy vyhrát, protože nezbytnou podmínkou skutečně efektivního určování cen, alokace zboží, inovací i samotné demokracie jsou otevřené trhy.

Kombinace stěhování výroby domů, upřednostňování vlastního národa a státního kapitalismu s sebou nese značné problémy jak pro růst a zaměstnanost, tak pro trhy a strukturu společnosti. Takový přístup k řešení pandemické krize představuje jednosměrnou cestu k omezenému, provinčnímu a nostalgickému narativu, že jednotlivé státy zvládnou všechno samy. Ale v boji s pandemií a podobnými riziky pomůže v budoucnosti spíše globálnější přístup, než ten lokální.

Autor je hlavní ekonom Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
MMF snížil prognózu globální ekonomiky

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Koronavirus zlevňuje pohonné hmoty

Druhá vlna pandemie koronaviru snižuje ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích v České republice. Řidiči se v následujících týdnech mohou těšit na další pokles cen.

Proč dramaticky zdražují jablka či hrušky?

V uplynulých dvou týdnech činila průměrná výkupní cena letních odrůd jablek 19 korun za kilogram. V případě hrušek to bylo 21,20 Kč za kilogram. Meziročně tak letní odrůdy jablek zdražují o 54,5 procenta, zatímco …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Stočený tachometr Čechům nevadí. Chtějí slevu a podléhají emocím

Průzkum
Opravdu to českým řidičům tak vadí? Pro většinu motoristů není stočený tachometr důvodem k tomu, aby se poohlédla po jiném autě. Kupující ale v takovém případě požadují slevu. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů.
Rolovat nahoru