V každém případě první vlaštovky zlevňování už začínají být vidět. Jde především o zemní plyn, jehož cena se meziměsíčně snížila o 1,6 procenta. Je to zatím kosmetická změna, protože plyn je stále meziročně dražší o téměř tři čtvrtiny, avšak jde o první náznak pozitivního obratu na trhu s energiemi.
Nepříjemné je naopak zvyšování cen potravin nebo bytového vybavení. Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dál rostou.
Slabší poptávka, která se odráží v klesající spotřebě domácností i maloobchodních tržbách, by však měla stále více prostor pro zdražování omezovat. Prodejci se tak budou muset stále častěji rozhodovat, zda mít plné sklady zboží, nebo zda raději nezlevnit.
Prognóza České národní banky v podstatě vychází. Inflace byla jen dvě desetiny nad oficiálním odhadem. Podstatné rovněž bude, jak moc v únoru poklesla jádrová inflace, která je očištěná o vliv potravin a energií.
Pokles inflace nás čeká i v následujících měsících, kdy bude opět vidět vliv srovnávacího základu, ale inflaci by měly začít ovlivňovat i příznivější ceny energií. Postupem by mohla začít brzdit vlna zdražování v restauracích a jako tlumič zafungují i ceny bytů zahrnuté v tzv. implikovaném nájemném.
Ke dvouprocentní inflaci se dostaneme nejdřív v roce 2024.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
