Klimatické změny v pojišťovnictví byly tématem konference České asociace pojišťoven

ESG v pojišťovnách, neočekávané živelní katastrofy, uhlíková stopa… O těchto a dalších tématech se diskutovalo na konferenci České asociace pojišťoven (ČAP), která se uskutečnila ve čtvrtek 28. dubna. Vystoupili na ní odborníci jak z českého prostředí, tak i lidé, kteří přinesli zkušenosti a poznatky ze zahraničí.
Klimatické změny v pojišťovnictví byly tématem konference České asociace pojišťoven. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Již v úvodním slově výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška bylo na příkladu z praxe naznačeno úzké propojení pojišťoven a změny klimatu: „Tornádo na jižní Moravě je v pravém smyslu klimatický budíček, který by nám měl připomenout, že změna klimatu bude mít zcela konkrétní, jasně ohraničené a viditelné katastrofické dopady.“

To potvrdil také Michael E. Mann, americký klimatolog a profesor z Pensylvánské státní univerzity: „Teploty na naší planetě jsou vyšší, než jsme předpokládali. Léta jsou sušší a zimy teplejší. A toto oteplování způsobují lidé. Důsledkem jsou extrémy v počasí a následné požáry a přívalové povodně.“

Známý vědec také představil svůj pohled na propojení s pojišťovnami: „Pojišťovny můžou hrát heroickou roli – použít svůj hlas, abychom dospěli k přechodu na udržitelné zdroje. Fosilní paliva jsou jako odvětví na nesprávné straně, pojišťovnictví je na správné straně. Je třeba tlačit na politiky, aby začali jednat.“

ESG v pojišťovnách

Odborníci v prvním diskusním panelu hovořili o tom, jak pojmout ESG v pojišťovnách. „Již nemůžeme mluvit jen o finanční hodnotě, pojišťovnictví přináší také společenské, sociální a environmentální hodnoty. Jsme ve skvělé pozici, z níž můžeme věci měnit a ovlivňovat správným směrem,“ uvedla jako první řečník Lucia Silva, která má ve skupině Generali na starost udržitelnost a sociální odpovědnost.

Doplnil ji Danilo Chiono z environmentální, sociální a podnikové datové vědecké společnosti RepRisk: „ESG je univerzální příležitostí – je relevantní pro firmy i pojišťovny na různých úrovních. Můžeme jeho pomocí lépe pochopit rizika a zeštíhlit činnosti a dosáhnout větší efektivity.“ Všichni panelisté se shodli na tom, že ESG je ve firmách neopomenutelný faktor a že veřejnost se o udržitelnost zajímá.

„Musíme angažovat všechny v pojišťovnictví. A vytvořit alternativy, ne jen říkat, co nedělat. Naši klienti řeší, kam budou jejich prostředky investovány,“ potvrdil Dieter Pscheidl z Vienna Insurance Group.

Diskuse se také zúčastnil Lubomír Vystavěl, který je odborníkem na kapitálové trhy. Ten přinesl pohled na celý trh: „Základ je v partnerství, kdy musíme nalézat další cesty, jak pracovat účinně.“ Panel moderovala Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.

Jak pojišťovny rozumí klimatickým rizikům?

V dalším bloku hosté diskutovali o klimatických změnách tak, jak je vnímají pojišťovny. Úvodem zaznělo z pohledu Dimitriose Mazarakise z Deloitte, že pojišťovny byly vždy spjaté s počasím, které je nyní velmi úzce propojené právě s klimatickými změnami přinášejícími extrémní výkyvy v počasí. Ty se podle odborníků budou navíc ještě zhoršovat.

Jak bychom se změnami klimatu měli pracovat, představil Vladimír Stejskal, analytik ze společnosti Aon: „Vytváříme modely přírodních katastrofických rizik a v současné době máme takové modely, které nám pomáhají klimatické změny pochopit.“

Jiří Střelický, generální ředitel z ČSOB Pojišťovny naopak poskytl pohled z praxe a to, jak někteří lidé o pojištění přemýšlí: „Je spousta lidí, kteří nemají pojištěný majetek. Lidé se budou snažit šetřit na pojištění a na nás bude jim vysvětlit, že to není ta pravá oblast, kde šetřit.“ Jiří Střelický zmínil jako příklad loňské tornádo na jižní Moravě, které bylo varováním, ale také zviditelněním pro oblast klimatických změn.

Bastian Manz z Allianz RE zase připomněl loňské záplavy v Německu a komentoval nedostatek výzkumných kapacit: „Aby bylo možné přesně kvantifikovat dopad změny klimatu, musí pojištění zaplnit mezeru ve vědecké výzkumné komunitě.“ Celým panelem provedla moderátorka Linda Zeilina, ředitelka Mezinárodní centra udržitelného financování (ISFC).

Zpestřením mezi diskuzními panely byla přednáška Aleše Erbera, experta na adaptaci lesní a zemědělské krajiny. Ve své prezentaci vysvětlil, k čemu potřebujeme zdravé a odolné lesy a co vše způsobuje současná kůrovcová kalamita, včetně zhoršení dopadů extrémů počasí na krajinu.

Prevence povodní a péče o krajinu

Třetí blok volně navázal na problematiku klimatických rizik. Panelisté představili příklady z praxe nejen z českého prostředí, ale také ze sousedního Polska, které zastupoval analytik Polské asociace pojišťoven Rafał Mańkowski: „Po každé závažné události se diskutuje nad způsobem pojišťování. Po záplavách jsme hovořili o povinném protipovodňovém pojištění. Později se začalo diskutovat o pojištění proti suchu. Je však důležité usilovat především o prevenci.“

Potřebu prevence potvrdil i starosta obce Velvary Radim Wolák: „Obce potřebují partnery, prevence je pro nás důležitá. Lidé si rizika neuvědomují, dokud nenastanou.“ Odborný pohled v tomto panelu přinesli Aleš Erber a Klára Salzmann z Fakulty architektury ČVUT. Oba zdůrazňovali, že je potřeba, aby lidé více pochopili a respektovali přírodu. Moderace se ujal Adam Voldán z Deloitte.

Kompenzace uhlíkové stopy

Závěrečný blok blíže představil možnosti podpory snižování uhlíkové stopy díky naší krajině. Na tuto oblast se zaměřili dva odborníci, a to Vojtěch Kotecký, který na Karlově univerzitě vede program zaměřený na ekologické inovace, a Jana Smolíková, koordinátorka offsetových projektů společnosti CI2.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jak nepřijít o část dědictví?

Poradna
Délka dědického řízení se kvůli nízkému počtu notářů i covidovým karanténám v poslední době protáhla, u složitějších řízení až na půl roku. Autor poradny má čerstvou zkušenost s jednáním déle než dvouletým.