Personální společnost Předvýběr.CZ se rozhodla zmapovat průzkumem, který pro ni uskutečnila agentura STEM/MARK na vzorku 511 respondentů, kolik lidí se v práci cítí šťastných. Že jsou v práci rozhodně šťastní, odpovědělo 16 % dotázaných, spíše šťastných jsou 63 procenta. Osmnáct procent je spíše nešťastných a rozhodně nešťastných jsou jen tři procenta.
17 % lidí je v práci „zcela spokojeno“
40 % lidí by „bez problémů“ změnilo pracovní obor
Agenturu také zajímalo, co podle lidí nejvíce ovlivňuje jejich spokojenost v práci: 41 % uvedlo, že musí jít o práci, která je baví, pro 25 % je to dobrá výplata a ve 22 % případů dobrý tým. Naopak dobrý šéf (5,5 %), možnost učit se nové věci a pracovat s novými technologiemi (3,5 %) a možnost ovlivňovat dění ve firmě (1 %) nejsou pro spokojenost lidí v práci téměř důležité.
„Výsledky nás nijak nepřekvapily. Už náš loňský průzkum ukázal, že pro zaměstnance je důležitější náplň práce a vztahy s kolegy, než mzda,“ uvedl František Boudný z personální společnosti Předvýběr.CZ.
Pětina manažerů nemá představu
Poněkud v kontrastu (ale ne zcela) s výzkumem o štěstí v práci jsou data společnosti EMU, která umožňuje firmám identifikovat zdroje nespokojenosti zaměstnanců a následně je řešit. Firma sice neuvedla, kdy, kdo a na jak velkém vzorku populace pro ni „průzkum“ uskutečnil, ale zato tvrdí, že v současné době zvažuje odchod ze zaměstnání 37,3 % zaměstnanců a že jen 17 % lidí je v práci „zcela spokojeno“.
Přes 27 % dotázaných je podle šetření spíše nespokojeno a 45 % spíše spokojeno. To zhruba odpovídá i představám dotázaných manažerů – dvě třetiny z nich se domnívají, že jejich lidé jsou spokojeni. Více než pětina z manažerů ale nemá představu, jak to se spokojeností ve firmě ve skutečnosti je, uvedla společnost EMU.
Snadné by to nebylo, ale…
A do třetice tu máme průzkum, který letos v květnu na reprezentativním vzorku 1050 respondentů uskutečnila pro agenturu Manuvia společnost Ipsos. Ten se zaměřil na to, jak moc by lidem vadilo změnit obor, v němž pracují.
Z průzkumu vyplynulo, že většině lidí by nevadilo začít pracovat v úplně jiném oboru. Ochotu začít pracovat ve zcela jiné oblasti uvedlo 85 % respondentů, přičemž 40 % by takovou změnu zvládlo bez problémů, 45 % se domnívá, že by to tak snadné nebylo, ale zvládli by to.
To, že by pro ně změna oboru nebyl problém, uvedli o něco častěji muži (44 %) než ženy (38 %). Vyšší než průměrný odpor ke změně oboru mají podle průzkumu lidé ve věkové skupině 55+. A zajímavé je, že lidé do 35 let jsou ochotní ke změně méně než lidé ve věku 35 až 55 let.
„Za povšimnutí také stojí fakt, že ochota změnit obor roste se vzděláním, jakkoliv jsou to rozdíly v jednotkách procent,“ komentoval výsledky průzkumu generální ředitel Manuvia Peter Dosedla. Přestože u lidí se základním vzděláním lze očekávat, že tvoří nekvalifikovanou pracovní sílu, 17 % z nich si nedovede představit, že by dělali jinou práci. Kdežto mezi vysokoškoláky, kteří se oborově profilují v průběhu studia, by obor nedokázalo změnit 13 %. „Dá se tedy říci, že lidé s vyšším vzděláním se mohou o něco lépe adaptovat na změnu,“ uzavřel Dosedla.
