Resort si už ale roky myje ruce: „Ministerstvo vnitra není oprávněno ke zveřejňování statistik / přehledů s charakterem statistik. Proto bylo zveřejňování těchto přehledů zrušeno,“ vysvětluje silový resort na svém webu v článku Četnost jmen a příjmení, jenž už ale není dostupný.
Zmizel kvůli evropské směrnici GDPR a promiňte mi ten výraz, připosranosti příslušných pracovníků ministerstva, včetně právníků, kteří v minulosti, než aby potenciálně v budoucnosti řešili „problém“ s porušením směrnice, tak raději adresu se statistikou https://mv.gov.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx rovnou znepřístupnili.
Ale ani silové ministerstvo nemá sílu vymazat archivní údaje několika českých webů, které se českým příjmením dlouhodobě věnují. Takže. Podle webu Příjmení.cz v době, kdy ještě fungovala statistika ministerstva (2016), žilo v Česku 71 Ježíšků a 60 žen s příjmením Ježíšková. Absolutně nejvíce žilo dle statistik Ježíšků v Česku v Bohumíně. A podle webu Kdejsme.cz v Praze nežije ani jeden Ježíšek.
Na distribuci letošních vánočních dárků a jejich doručení pod stromeček to ale nebude mít absolutně žádný vliv. Už proto, že Češi, Moravané a Slezané, jsou většinově ateisté a vánoční dárky raději pořizují sami, než aby se spoléhali na Ježíška či globálního Santa Clause. A kolik že Santů či Klausů v Česku je? (Pro přesnost: V Brně žijí dva Clausové a v Ostravě jeden).
Mužské příjmení Klaus má v Česku podle neaktualizovaných statistik více než 320 lidí, nejvíce jich (48) žije v Praze, ale jejich největší koncentrace je v oblasti Tanvaldu, kde na zhruba dva a půl tisíce obyvatel připadá jeden Klaus. Pro srovnání: Nováků žije v Česku stokrát více, zhruba 34 tisíc. Paní Klausových je u nás zhruba o deset více než mužů Klausů.
Nositelů příjmení Santa je tak málo, že na jejich spočtení stačí prsty na jedné ruce – čtyři. Dva bydlí v Praze a dva v Chrudimi. A na každého z nich připadá čtyři až pět paní Santových, těch žije v ČR celkem 18. Jen o jednoho více než Santů, tedy pět, je v Česku „Tatíčků Noelů“, což je tradiční rozdávač vánočních dárků ve Francii. Stojí za zmínku, že jich je stejně, jako paní Noelových.
Vzhledem k válce Na Ukrajině se u nás výrazně rozšířilo množství dětí, které věří na Dědu Mráze. Nositelů a nositelek příjmení Mráz napočítáme v Česku přes pět tisíc. Jen v hlavním městě jich žije, mužů a žen dohromady, přes šest set. Více než stovka Mrázů bydlí v Prachaticích a Českých Budějovicích, více než stovka paní Mrázových pak nadto žije v Břeclavi a ve Strakonicích.
Příjmení Moroz má slovanský původ a v překladu z ruštiny a ukrajinštiny znamená „mráz“. Morozů je v Česku 55, Morozových 48. Tedy celkem něco málo přes stovku. Celosvětově je příjmení Moroz samozřejmě nejrozšířenější na východ od nás – na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku.
A konečně se dostáváme k příjmení Děd, Dědová. Těch žije v Česku dohromady něco málo přes 250; mužů je 118 a žen 134. Zajímavostí je, že průměrně jim podle statistiky z roku 2016 tehdy bylo 45 let, což je na „dědy“ docela mladý věk.
