Kolik restaurací ve čtvrtek už znovu neotevře?

Průzkum
V České republice bylo podle Českého statistického úřadu ještě koncem loňského roku 135 tisíc pohostinských a stravovacích zařízení. Pro mnohé z nich letošní rok už bohužel byl, anebo ještě bude likvidační. Absenci finančních rezerv tak nemusí ustát až 34 tisíce restaurací. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, Tomáš Prouza, nedávno pro Aktualne.cz odhadl, že vládní omezení nemusí přežít až čtvrtina restaurací.
Výčepní pražské restaurace U Kruhu Simon Balonek připravuje podnik na znovuotevření. „Den před otevřením udělám poslední sanitaci a budeme připraveni na hosty,“ říká. Foto: Archív

Restaurace, které odebírají pivo z Plzně, ale tak pesimistické nejsou. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje na vzorku 8 200 tuzemských podniků, kam dodává svá piva, jich jen 11 procent plánuje otevření odložit na období, kdy budou moci zákazníkům nabízet služby bez jakýchkoli omezení.

Devět z deseti, tedy naprostá většina hospod a restaurací ale otevře okamžitě v den, kdy jim to vládní rozhodnutí umožní, tedy ve čtvrtek. Dvě procenta hospod (podobně jako na jaře – pozn. red.) už znovu neotevřou. Hospodští, kteří plánují otevřít, se na restart podnikání pilně připravují již teď.

Naděje na znovuotevření vyvolala mezi hospodskými optimismus. K okamžitému otevření po rozvolnění opatření se chystá 87 procent hospod. „Z rozhovorů s hospodskými cítíme velké odhodlání znovu nastartovat byznys a sloužit hostům,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

PSALI JSME:
Proč pivovary zdražují?

To dokládají i hlasy samotných hostinských. „Od lidí, kteří k nám chodí pro čepované pivo do výdejního okénka, vím, že oni se těší snad ještě více než my,“ říká Simon Balonek, výčepní pražské restaurace U Kruhu a aktuální držitel ocenění Pilsner Urquell Master Bartender.

Podobně hovoří i další. „Moc se těšíme, až budeme moci znovu otevřít. Naši hosté si již předběžně dělali nezávazné rezervace na prosinec, byť ještě nebylo definitivně stanovené datum otevření. Nemůžou se dočkat čepovaného piva a jídla servírovaného na talíři,“ uvádí Yvona Schulzová z Radegastovny Aura v Ostravě.

Restaurace a hospody už také mají přichystané interiéry tak, aby co nejlépe vyhověly vládním pravidlům. Ta nařizují při třetím protiepidemickém stupni padesát procent hostů oproti plné kapacitě. U jednoho stolu tak budou moci sedět nejvíce čtyři lidé.

PSALI JSME:
Firmy v gastronomii si v době nových restrikcí pomáhají. A některé i zaměstnají nově propuštěné

Nedostatek finančních rezerv, omezení provozní doby a nutnost výdejového prodeje, nejsou jedinými komplikacemi, se kterými se restauratéři potýkají. Ničí je i úbytek zákazníků způsobený strachem z přenosu viru.

Například Prazdroj již předal většině „svých“ hospodských informace o hygienických a dalších bezpečnostních opatřeních. „Ke konci minulého týdne jsme už informovali 91 procent hospod o tom, co je potřeba z hlediska bezpečnosti mít nachystáno a hospodští jsou i z tohoto pohledu připraveni,“ uvádí Tomáš Mráz.

Hospody a restaurace tak mají připraveny dezinfekce u vchodů i na toaletách, pravidelně budou ošetřovat stoly a dezinfikovat celé interiéry, důkladně budou čistit sklo, nádobí i technologie. Finální čistění pivních trubek provedou hostinští před otevřením hospod, aby pivní vedení bylo v nejlepší kondici.

PSALI JSME:
Největší stravenkové společnosti sníží restauracím poplatky, rozvážkové firmy mlčí

Zavřít reklamu ×
  1. V České republice bylo podle Českého statistického úřadu ještě koncem loňského roku tisíc pohostinských a stravovacích zařízení…Absenci finančních rezerv tak nemusí ustát až 34 tisíce restaurací. Chápe někdo ty počty?

  2. Dobrý den Vážení,
    přečtěte si úvodní odstavec. Ten hovoří vše o úrovni Vaší práce. Jsou tam zmatečné a zavádějící údaje – viz kopie věty z Vašeho článku: „V České republice bylo podle Českého statistického úřadu ještě koncem loňského roku tisíc pohostinských a stravovacích zařízení“.
    Pokud bylo tisíc stravovacích a pohostinských zařízení (což je velký nesmysl), tak již nemůže mít 34 tisíc existenční problémy.
    Takto podobně vypadá celá současná žurnalistika podřízená honbě za senzací. Každý se občas splete, ale čeho je moc, toho je příliš. Už se to nedá ani číst. A jak je vidět, tak články už nečtou ani autoři. Editoři, ti už byli asi zrušeni. Kdybych odvedl takovou práci v zaměstnání, tak v práci nesetrvám ani vteřinu.
    S pozdravem a přáním hezkého dne
    Pečinka Alois

  3. Díky hospodám jen narůstá počet mladých invalidních důchodců na tvrdá játra.Já mám zničené záda z práce a důchod ani částečný mě nikdo nedá.Musím jíst léky na bolest a chodit do práce.A tady mladí kluci od 30 do 40 let jsou v plném invalidním a akorát se smějí nám pracujícím co jedeme hákovat do práce.Jejich otázka je vždy stejná „Kde děláš?“. Přitom,oni už 5 a více let sedí v hospodě a propíjí invalidní důchod.Vše díky zbytečným hodpodám,které produkují tyto mladé invalidy na které doplácíme všichni se svých daní.O indočeších ani nemluvím,ti jsou skoro všichni v invalidce a jejich náplň života je chlastat,hrát automaty a občas něco ukrást.

  4. Znáte hospodského , který si někdy dělal starosti o to , že třeba nějaký sklář přišel o práci ? Tak proč by mě mělo zajímat kolik z nich teď zkrachuje – je mě to šumák. Akce jako zachraňme hospodu jdou mimo mě. To radši pošlu peníze na záchranu koal po požáru v Austrálii.

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.