Dezinformační weby, fake news a hloupé chyby v jinak seriózních médiích

Názor
Tuzemská mainstreamová média si už několik let berou na paškál takzvané dezinformační weby, dokonce existuje i jejich seznam, a taky už máme úřad pro potírání dezinformací. Ale ještě by to chtělo, aby někdo začal u tvůrců a konzumentů informací kontrolovat používání zdravého rozumu. Ten totiž někdy zůstává stát nad tím, co všechno se v tiskových zprávách a následně v médiích, která se nepovažují za šiřitele fake news, objeví.
Používejte svůj zdravý rozum, nikdo jiný to za vás neudělá. Foto: Pixabay

Nedávno jsme se například pozastavili nad tím, že v průzkumu České bankovní asociace (ČBA) odpovídalo až 113 procent Čechů. O tom, že tisková zpráva poskytnutá médiím, byla „zbastlená“, není pochyb. Nicméně zastavme se u faktu, že šlo o průzkum agentury NMS, který se uskutečnil v únoru 2018 na reprezentativním vzorku 1030 dospělých obyvatel ČR.

A porovnejme si velikost tohoto vzorku s počtem respondentů v jiném průzkumu, který prezentovala společnost Zdravá nemovitost. To, že celých 77 % respondentů hodnotí úroveň realitních kanceláří negativně, zní hrozivě jen do té doby, než se na konci tiskové zprávy dočtete, že průzkum byl realizován společností Response Now (ta se mj. prezentuje sloganem 3x levněji a 3x rychleji – pozn. aut.) „na vzorku 200 osob ve věku 18 až 65 let, které vlastní rodinný dům, byt či bytový dům a zároveň danou nemovitost zakoupily po 1. lednu 2014“.

ČTK POSUNULA VÝZNAM

Zdravý rozum říká, že kdyby šlo o reprezentativní sociologický průzkum ve stylu „co si o tom myslí Češi? Moravané a Slezané“, mělo by být osloveno nejméně 1000 – 1200 obyvatel ČR podle základních demografických kritérií. To, co prezentovala Zdravá nemovitost, je však pouze marketingový průzkum (průzkum trhu). Kdybyste se zeptali dvaceti lidí v Praze, možná byste dospěli k podobným výsledkům…

Jenže skutečný problém nastal ve chvíli, kdy Česká tisková kancelář vydala informace z tiskové zprávy pod titulkem „Průzkum: Práci realitních makléřů hodnotí negativně 77 pct Čechů“. ČTK totiž posunula význam informace v tom, že názor skupiny 200 klientů realitních kanceláří prezentovala způsobem „co si o tom myslí Češi“. Otázkou také zůstává, jak je možné, že v tiskové zprávě zaslané Zdravou nemovitostí médiím byla jiná velikost vzorku oslovených (200), zatímco ČTK ve své zprávě tvrdila, že respondentů bylo 500. Překlep? Nebo šotek?

CO BY VĚCI PROSPĚLO NEBO NEPROSPĚLO?

Ale zpět k ČBA. Minulý týden nás na jejím webu zaujalo stanovisko náměstka výkonného ředitele a hlavního právníka Filipa Hanzlíka k návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách, který projednávala vláda. Do té doby, než jsme se zarazili u následujících dvou souvětí:

„Je také otázka, zda hromadné žaloby upravovat samostatným zákonem, resp. zda by nebylo z hlediska přehlednosti právního řádu zařadit tuto úpravu do připravované rekodifikace pravidel občanského soudního řízení. Neznamená to, že jsme proti konceptu hromadných žalob, ale věci by určitě neprospělo, kdyby tato iniciativa nebyla tlačena silově a bez náležité a velmi citlivé úvahy o výhodách a rizicích té či jiné podoby tohoto nástroje, což ostatně velmi silně naznačila i nedávná odborná debata na toto téma na jednání Podvýboru Hospodářského výboru pro ochranu spotřebitele.“

Zatímco v prvním souvětí chybí slovo (např. zda by nebylo „vhodné“), ve druhém by si člověk se zdravým rozumem měl klást otázku, jak to autor vlastně myslí: „…věci by určitě neprospělo, kdyby tato iniciativa nebyla tlačena silově…“ Pokud aplikujeme pravidla logiky, věta bude znít takto: „Věci by určitě prospělo, pokud by tato iniciativa byla tlačena silově“. Jenže to nedává smysl v kontextu s obsahem další části stanoviska ČBA, takže nejpravděpodobnějším vysvětlením je chyba, jelikož z kontextu se zdá, že autor se chtěl vyjádřit v tom smyslu, že „Věci by určitě neprospělo, pokud by tato iniciativa byla tlačena silově…“

VRTĚTI PSEM PO CHVOJKOVSKU

K hromadným žalobám se v minulém týdnu vyjádřila také Česká národní banka (ČNB) a to z pozice regulátora trhu, když zaujala kategoricky nesouhlasné stanovisko k tiskové zprávě, kterou médiím poskytl Jiří Chvojka, jenž se už několik týdnů prezentuje jako „tiskový mluvčí podvedených klientů pojišťoven“. Chvojka totiž v tiskové zprávě tvrdí, že „Pravomocný rozsudek zneplatnil více než 700 tisíc smluv na investiční životní pojištění“ a že „Neplatnost velké části smluv českých pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění po několika nálezech finančního arbitra potvrdil pravomocně Městský soud v Praze.“

Marek Zeman, mluvčí ČNB, která vykonává nad pojišťovnami dohled, uvedl, že centrální banka rozhodně nesouhlasí s názorem, že by takové rozhodnutí soudu zneplatňovalo všechny takové uzavřené smlouvy. Arbitr nebo soud, jak vysvětlil, může rozhodnout o neplatnosti vždy jen v konkrétním návrhu nebo žalobě. „Hromadné žaloby spotřebitelů zatím nejsou v českém právním řádu možné,“ konstatoval Zeman.

PŘÁNÍ OTCEM MYŠLENKY

Faktem je, že jeden rozsudek u konkrétního sporu skutečně nemůže zneplatnit statisíce nebo miliony smluv na investiční životní pojištění, jak by si někteří (otcové myšlenky) přáli. Faktem je i to, že ačkoliv Chvojka prezentoval rozsudek Městského soudu v Praze jako pravomocný, neznamená to, že jde o rozsudek definitivní.

Odvolací soud totiž současně konstatoval, že proti jeho rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu. A z praxe je také známo, že případné vyčerpání tuzemských právních možností otevírá dveře evropských soudních institucí. Jenže to se v tiskové zprávě „podvedených klientů“, ale bohužel ani v článcích mainstreamových médií, nedočtete.

Rada na závěr? Používejte svůj zdravý rozum, nikdo jiný to za vás neudělá. Každé médium je totiž jen filtrem informací, které má v danou chvíli k dispozici.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Jak nasytit lidstvo. Pomůže genetický kód pšenice

Dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí světa se po třinácti letech společného výzkumu podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Na bádání se významnou měrou podíleli také olomoučtí odborníci z Ústavu …

Nejčtenější

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …
Rolovat nahoru