Začněme ale popořádku. ČBA si u agentury NMS zadala průzkum, který sledoval míru a charakter využívání spotřebitelských půjček mezi Čechy. Uskutečnil se v únoru 2018 na reprezentativním vzorku 1030 dospělých obyvatel ČR.

Vyplynulo z něj, jak stojí v tiskové zprávě, že „Češi si půjčují především od nebankovních společností nebo přímo od prodejců zboží (celkem 66%), od banky si půjčuje pouze 44% spotřebitelů“. Zdaleka nejde jen o to, že „66%“ znamená něco jiného, než „66 %“ (Pozn. autora: Tedy s mezerou mezi číslem a procentním znakem), což je problém, který se bohužel line celou tiskovou zprávou. Mimochodem – slovo „procento“ v celé tiskové zprávě nenajdete, jen 100% špatně napsané – anebo chcete-li, ve 100 % špatně napsané procentuální údaje.

Kupeckými počty přitom dojdeme k závěru, že 66 a 44 dává dohromady více než 100. Buď je tedy chyba v číslech, anebo někdo smíchal dohromady jablka s hruškami: Konkrétně 44 procenta Čechů, kteří si půjčují „pouze od bank“ s 66 procenty těch, kdo si půjčují „především od nebankovních společností nebo přímo od prodejců zboží“.

Tím bohužel špatné výpočty nekončí. Opět citujme z tiskové zprávy: „Jako hlavní důvod, proč si vzali půjčku na nákup zboží, uvedlo 41% respondentů výhodnou splátkovou akci, respektive neochotu šetřit (37%) případně aktuální nedostatek finančních prostředků (35%).“ Jestliže sto procent respondentů uvedlo v průzkumu hlavní důvod, pak je zarážející, že prostý součet procentuálních odpovědí „hlavních důvodů“ dosáhl hodnoty 113 (41 + 37 + 35).

Na webu ČBA sice visí tisková zpráva se správně napsanými procenty, ale stále „nesedí čísla“. Čtenář nechť si z toho učiní závěr sám. I tak mu ale musí být jasné, že ze sto Čechů se jich jen tak 113 neudělá. Dotaz, kde udělali soudruzi z NDR chybu, je v tomto případě zbytečný. A stejně tak v tuzemském mediálním prostředí oblíbená otázka, co na to Jan Tleskač.