Primární příčinou tohoto rozhodnutí je výrazné oslabení kursu české měny vůči americkému dolaru. K čemuž významně přispěla sama Česká národní banka (ČNB) zavedením kursového závazku vůči euru v roce 2013. To spolu s posílením dolaru vůči euru a ostatním světovým měnám vedlo k poklesu českého HDP na hlavu v dolarovém vyjádření pod úroveň požadovanou J. P. Morgan pro rozvinuté trhy.
Důsledky pro české trhy jsou zásadní. Sama banka odhaduje objem prostředků navázaných na klíčový index GBI-EM Global Diversified na 207 miliard dolarů. Podíl České republiky 3,3 % odpovídá 6,83 miliardám dolarů potenciálních investic, tj. téměř 175 miliardám korun nebo-li 31 % objemu emisí dotčených dluhopisů.
Již nyní můžeme pozorovat pozitivní reakci. Výnos pětiletého dluhopisu klesá o 10 bazických bodů na 11 bazických bodů a výnos desetiletého dluhopisu poklesl o pět bazických bodů na 62 bazických bodů.
Zájem zahraničních dluhopisů potrvá i v následujících měsících, neboť k navyšování podílu českých vládních dluhopisů bude docházet v průběhu tří měsíců s počátkem od 28. dubna.
Nicméně část investorů můžou odradit nízké úrokové sazby na českém trhu a mohou vyčkávat na pro ně příznivější situaci, která by se mohla objevit například v souvislosti s ukončením kurzového závazku ČNB. Z hlediska dlouhodobého by měly být indexoví investoři stabilním zdrojem poptávky po českých dluhopisech, což určitě uvítá ministerstvo financí.
Příliv dalšího zahraničního kapitálu však zároveň znamená tlak na posílení české koruny. To za situace platného kursového závazku přinutí ČNB navýšit objem intervencí na devizovém trhu a dále navýšit objem devizových rezerv z lednových 2611 miliard korun.
Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
