Pokud je pravda, co bodrý Jihočech tvrdí, není na tom s finanční gramotností zas tak špatně. Určitě neudělá jednu z nejrozšířenějších chyb, že přeskočí například v pojišťovací smlouvě pojem, kterému nerozumí. Už to, že si smlouvu přečte, ho řadí mezi privilegované, finančně gramotné občany, kterých je v Česku poskrovnu. Podle serveru Parlamentní listy téměř dvě třetiny Čechů vůbec nečtou smlouvy a jen zlomek rozumí tomu, co podepisuje. Například význam zkratky RPSN zná pouze šestina lidí. Pojem „rozhodčí doložka“ umí vysvětlit jen šest procent Čechů.

Jedním z předpokladů finanční gramotnosti je nedůvěra k tomu, co pojišťovací agenti, električtí a plynoví náboráři a finanční poradci říkají. Dalším je nepovažovat za neslušné v klidu si i v jejich přítomnosti pročítat smlouvy. Není výjimkou, že lidé kvůli své důvěře v poradce podepíší smlouvu, kterou už nelze odvolat, a ta pak má fatální následky pro ně i pro jejich rodiny. Podle Parlamentních listů se kvůli úvěrové smlouvě dostala do potíží už třetina Čechů.

„Nejzákladnější chybou je to, že mnoho lidí se s obsahem smlouvy dopodrobna neseznámí a důvěřuje ústnímu ujištění druhé strany. Častokrát se tak lidé zavážou k něčemu, o čem ani nevědí. Další závažnou chybou je podceňování významu listin, na které je v textu smlouvy pouze odkazováno, ale fyzicky k ní nejsou připojeny, to jsou například všeobecné obchodní podmínky. Stejně často se podceňuje význam ujednání o smluvních pokutách a jiných sankcích nebo o rozhodčí doložce,“ upozorňuje advokát Jiří Hartmann.

Televizní a tiskové inzerce často velkými písmeny lákají na půjčky nízkým úročením. Téměř k nepřečtení je pak bliknutí o výši roční procentní sazby nákladů. RPSN jako vyjádření všech nákladů spojených s půjčkou, konkrétně poplatků za uzavření smlouvy, za vedení úvěru, za správu účtu, za pojištění, by mělo poskytnout pravdivější informaci o tom, kolik si za půjčení peněz finanční domy účtují. K tomu je třeba zvážit další sankce, jako například za předčasné splacení úvěru nebo za později odeslanou splátku. K tomu ještě náklady na vedení jiných účtů, které bývají podmínkou k poskytnutí úvěru. A ještě náklady s oceněním zástavy. Tyto údaje, ač v inzerátech nejsou, mohou být klíčové při rozhodování, od koho si úvěr pořídit.

Úvěr má v Česku téměř každý třetí člověk, 40 % Čechů ale text úvěrové smlouvy nečte vůbec, další třetina tomuto textu věnuje pouze pět minut.

„Během tak krátké doby je takřka nemožné, aby smlouvu prostudoval odborník, natož laik. Je překvapivé, že mezi nejlehkovážnější patří lidé v produktivním věku od 25 do 44 let. Racionálně Češi o smlouvě uvažují ve chvíli, kdy ji ve skutečnosti nepotřebují. V okamžiku, kdy se dostanou do finanční tísně, podepisují i značně nevýhodné smlouvy. Často o finanční neodpovědnosti vypovídá i to, že 12 procent Čechů by si neváhalo půjčit peníze od neznámého nebo podezřelého zdroje,“ uvedl Jiří Hartmann.

Obezřetně je třeba hledět na leasingové smlouvy, na smlouvy s cestovními kancelářemi, na nabídky podomních prodejců elektřiny a plynu i na různé obsílky s oznámením o výhře. A také si všímat na internetových kalkulačkách, kdo je jejich autorem.

Češi však tráví víc času vybíráním vozů v autobazarech než nad podpisem smluv finančního charakteru. Proto jich také třetina končí v exekuci. Proto na bankovních poplatcích loni zaplatili 49 miliard korun. Proto inkasují finanční dohazovači přes 10 miliard ročně.

Když jeden z klientů při vypovězení pojistné smlouvy argumentoval tím, že pojistka pro něj není výhodná, slyšel tuto odpověď: „Ale pojistka tu není od toho, aby pro vás byla výhodná!“

A pointa? Upřímnost úřednice za přepážkou přispěla ke zvýšení finanční gramotnosti onoho klienta.