Vskutku objevné zjištění. Asi jako kdyby třeba pivovarnický svaz uvedl, že „podpoření konzumace piva by zásadním způsobem ovlivnilo statistiky jeho spotřeby“. Jeden nemusí být poradcem, aby na takovou geniální myšlenku přišel, na to stačí selský rozum. A každému, kdo vidí za roh, musí být jasné, že bankovní asociace „vrtí psem“ ve snaze nastolit trend, že platby kartou jsou takzvaně „in“.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, pak by se ČBA nebála pochlubit výrazným meziročním nárůstem platebních terminálů, v nichž je v Česku možné zaplatit kartou, a nehořekovala by slovy svého poradce Hládka „kdyby se podařilo podpořit rozšíření“.

Rozšíření elektronických plateb měla přinést už regulace Evropské komise z konce roku 2015. Ta stanovila stropy pro poplatky, které obchodníci platí bance, která platební kartu vystavila – pro platby debetní kartou na 0,2 procenta z platby, u kreditní kartou na 0,3 procenta. Do té doby se totiž pohyboval nad jedním procentem z placené částky…

Ale dál bruselská regulace nešla. Poplatky obchodníka, jemuž platíte kartou, se totiž skládají z dalších dvou položek, které i nadále zůstávají v režii jednotlivých bank a karetních společností. Druhý poplatek z vaší platby kartou u obchodníka inkasuje karetní společnost a ten třetí banka, která mu poskytla platební terminál a poskytuje mu další související servis.

Zatímco výše druhého a třetího poplatku, které vloni uhradili obchodníci bankám a karetním firmám zůstává neznámou, z celkové výše loňských plateb kartami ve výši 477 miliard korun lze snadno vypočítat nejnižší sumu, již obchodníci zaplatili na poplatku ve výši 0,2 procenta z platby. Ano, počítáte správně, jde nejméně o zhruba miliardu korun (954 miliony).

Mimochodem, osvědčeným indikátorem výhodnosti plateb kartou (pro prodejce) jsou bezesporu Asiaty v tuzemsku provozované večerky a další obchody. Buď v nich platit kartou nelze vůbec, nebo narazíte na nějaký limit. Ať už v podobě nejmenší možné kartou zaplacené částky anebo omezení sortimentu, u něhož mají nízkou marži (typicky u cigaret).

Když v obchodě zaplatíte hotovostí (kterou si ovšem předtím nevyberete za poplatek z bankomatu) banky ani karetní společnosti z toho nic nemají. Ale nejen v tom je jádro pudla. Jde tu především o svobodu a důvěrné osobní informace každého z nás. Tím nejmenším zlem je, že každá prodavačka v obchodě, kde zaplatíte kartou, ví, u které banky máte účet a jak se jmenujete. A kolik toho o vás ví vaše banka, to už je téma na jiné zamyšlení…