Platy státním zaměstnancům zvyšme, ale redukujme jejich počet

Názor

Ministerstvo financí není schopno efektivně plánovat příjmy a výdaje státního rozpočtu. Například v minulém roce se ministerstvo seklo o 132 miliard korun, kdy místo plánovaného schodku 70 miliard korun skončil státní rozpočet v přebytku 62 miliard korun.

Foto: ČNB

Z tohoto pohledu je dnešní debata o realističnosti navyšování příjmů státního rozpočtu o 21 miliard korun na základě zlepšení odhadů budoucího vývoje ekonomiky poněkud úsměvná. Jediné, co se tímto krokem stane, je že budoucí ministr financí bude mít o něco těžší práci při řízení státního rozpočtu, protože v něm zůstane menší manévrovací prostor. Fakticky však v rozpočtu zůstanou velké rezervy a naplnění neambiciózního plánu se schodkem 50 miliard korun nebude obtížné.

Většina dodatečně získaných příjmů státního rozpočtu se použije na platy státních zaměstnanců. Je však nutné upozornit, že počet státních zaměstnanců se zvyšuje, čímž se snižuje jejich produktivita. V takovéto situaci je navyšování platů fackou soukromému sektoru. Platy by se zvyšovat měly, ale pouze na základě redukce počtu státních zaměstnanců, elektronizace státní správy a růstu produktivity práce.

Autor je ekonom Národohospodářské fakulty VŠE v Praze

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Ceny ve stavebnictví stále rostou

Investoři i drobní stavebníci už mnoho měsíců doplácejí na rostoucí ceny ve stavebnictví, které jim výrazně zvyšují náklady. A nic se na tom stále nemění, zdražování stále pokračuje. Podle aktuálních dat Českého …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

Analýza
Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: Úrokovém diferenciálu, ekonomická síle, politické stabilitě, tržnímu sentimentu a mezinárodnímu obchodu.