Rovněž řecká armáda je počtem vojáků na počet obyvatel nejpočetnější. Je důvodem mlčení o výdajích na armádu skutečnost, že největším dodavatelem bojové techniky pro řeckou armádu jsou německé zbrojařské firmy?
Řecko patří v tomto směru k premiantům nejen v Evropě, ale dokonce i v NATO. Na armádu dává více než tři procenta svého hrubého domácího produktu, o procento více, než kolik požadují Američané a vedení Aliance. Jen pro srovnání, rozpočet české armády činí aktuálně jen 1,08 procenta HDP.
Tradičním zdůvodněním existence silné armády bývala hrozba ze strany Turecka, s nímž země svedla v minulosti celou řadu válek, tu poslední však již před 41 lety na Kypru. Tento konflikt byl již před několika lety výrazně utlumen odstraněním hranice mezi řeckou a kyperskou částí a navíc obě země jsou partnery v Alianci, která má i bez této řevnivosti svých starostí dost.
Na podzim loňského roku si předchozí vláda objednala u německé zbrojařské firmy Rheinmetall munici do tanků za 52 milionů eur. Tolik alespoň podle Die Welt stojí 12 000 průbojných granátů ráže 120 mm, jimiž budou nově vyzbrojeny tanky typu Leopard-2 vyráběné rovněž v Německu. Leopardy si řecká armáda pořídila již v roce 2009 – zakázka u německého koncernu Krauss-Maffei Wegmann přišla řecké daňové poplatníky na 1,7 miliardy eur. Řecká armáda má dnes k dispozici celkem 353 tanků typu Leopard-2 – to je více, než kolika dnes disponuje samotný bundeswehr, tvrdí analytik německého listu Die Welt.
V souvislosti s možným odchodem Řecka z eurozóny, ale také z EU, vzbuzují pozornost námluvy Moskvy a Atén. Nejen o finanční pomoci, ale také o zbrojních dodávkách. Řecký ministr obrany Panos Kammenos oznámil, že jeho vláda vyjednává o nákupu ruských protiletadlových systémů S-300 a jejich budoucí údržbě, přestože již disponuje obdobným americkým systémem Patriot. Řecko by tak bylo jedinou z tzv. starých zemí v NATO, která by si důležitou část svého obranného systému pořídila v Rusku, které považuje právě Aliance za svého největšího nepřítele. Zájem vzbuzuje také otázka, kde v době úsporných opatření Řecko na tyto rakety vezme peníze.
K čemu tyto kroky vedou, je momentálně těžké odhadnout. Většina odborníků se sice shoduje, že námluvy s Moskvou ultralevicové řecké vládě k lepší vyjednávací pozici při sjednávání finanční pomoci nemohou. Ale podle těchto analytiků byla ještě nedávno představa o rozdrolení eurozóny rovněž nemyslitelná. Takže je opravdu složité teď předvídat, co by se u vyjednávacího stolu stalo, kdyby na misku vah opravdu přibyl i možný konec jednoty euroatlantické kolektivní obrany.
