Zdá se, že novelu zmíněného zákona byl vládnoucím stranám čert dlužen. Už v létě způsobil první vážnější koaliční krizi při známém sporu Andrej Babiš – Ladislav Šincl. Šlo především o připravované zastropování provizí zprostředkovatelů pojištění a při té příležitosti se kromě jiného ukázalo, že ministrovi financí leží provize na srdci především proto, že jeho bratr provozuje na Slovensku pojišťovací byznys, který právě v té době mínil přenést i do Čech, a znění novely se mu takříkajíc nehodilo do krámu.
Nakonec všechno tak trošku vyšumělo. Poslanec Šincl připravil s ministerstvem financí kompromisní návrh, kde zastropování provizí změnil na jejich vyplácení v průběhu pěti let místo ve dvou. Andrej Babiš mohl argumentovat, že taková podoba zákona musí projít už jen proto, aby Česká republika nedostala pokutu od Evropské komise. A pokud lze věřit kuloárním spekulacím, tak toto řešení zachránilo i post premiéra pro Bohuslava Sobotku, protože jeho partner Babiš mu dal vybrat – buď kompromis v provizích, nebo konec vlády.
Přišel den rozhodnutí a tři hlasy chyběly. Ono je nakonec vlastně jedno, při jaké příležitosti se tak stalo. Že to bylo při projednání tohoto zákona, je dokonce až paradoxem, protože i opozice uznává, že s provizemi u životního pojištění je nutné něco udělat, protože jsou nehorázně vysoké, takže ani ona vlastně proti nebyla a jen se bavila hádkou v koalici. A nikdo nepochybuje o tom, že po projednání ve vládě už poslanci tuto novelu pustí do světa v poklidu.
Nešlo totiž o provize, ale zkoušku síly. Opravdu je Andrej Babiš takový buldozer, který převálcuje všechno? V průběhu týdne dostal citelnou ťafku na pražském magistrátu, kdy se skřípěním zubů povolil vyjednávání o koalici s TOP 09, aby mu „topkaři“ obratem sdělili, že oni s hnutím ANO jednat nebudou. A nyní prohra ve sněmovně, kde má koalice jinak pohodnou většinu.
Co bude dál? Předčasné volby jsou nejméně pravděpodobná varianta, protože Babišovi by sice patrně přinesly místo premiéra, ale také obtížné hledání koaličních partnerů. Na předčasných volbách v podstatě nikdo zájem nemá, zvláště když jsou příští rok volby krajské a senátní a najít osobnosti na alespoň tyto kandidátky je velký problém nejen pro ANO. Následovat bude nepochybně větší tlak Andreje Babiše na premiéra Sobotku a další zhoustnutí atmosféry. Také lze očekávat akcentování jiných témat (z tohoto pohledu terorismus či imigranti spadli z nebe – či spíš pekla), které odvedou pozornost veřejnosti od vztahů mezi domácí politiky směrem k zahraničí. Přinejhorším stačí zavřít na pár hodin nějakého bývalého politika a prohledat mu byt, a zase bude o čem psát. Ale dřív nebo později dojde ke třetí porážce Andreje Babiše, mnohem citelnější.
Snad není jen přání otcem myšlenky, ale minulý týden minimálně naznačil, jak se politický Agrofert Babišovi drolí. A nic na tom nezmění ani to, že vůdce kraluje žebříčkům popularity a preferencí. Sám však všechny pravomoci a rozhodnutí neobsáhne, i když by nepochybně rád, a musí se spolehnout na spolupracovníky, které před minulými volbami sehnal během pár měsíců, kde se dalo, a vytáhl nahoru. A propustit je nemůže, jsou zvolení a stále více samostatní. To je teď jeho největší slabina. Nabízí se srovnání s Vítem Bártou, který si na podobném principy a stejným cílem před časem vybudoval Věci veřejné a udělal jedinou chybu, že si totiž nekoupil média, a ta jej potopila. Andrej Babiš se poučil, média si nakoupil a hodně věcí mu prochází. Zatím, a proto jeho konec bude pomalejší. A nakonec jej nepotopí média, ale velikost jeho vlastního politického impéria. Nebude v historii zdaleka první.
