Však on trh s pojistným nezkolabuje

Názor

Kompromisní návrh novely zákona, která rozložila vyplácení provizí zprostředkovatelům životního pojištění do pěti let, aniž by však oproti očekávání zastropovala jejich na pojistném trhu nebývalou výši odměn, vyvolává stále emoce. Jiří Šindelář, šéf Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF), se tím v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz ani netají.

Pojištění není o rizicích, ale o provizích. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Je jistě vděčnou metodou brát vyjádření v rozhovoru větu po větě a cupovat je na kousíčky zvící několika slov. A že by se v tomto případě dalo řádit. Tomu se však snažím vyhnout, nicméně mi to přeci jen nedá a čtenáři, který snad neměl možnost si zmíněný rozhovor přečíst, kousek z něj odcituji. Podotýkám, že nezkreslenou část, tedy jednu z otázek a celou odpověď.

Proč si podle vás pojišťovny prosadily rozšíření regulace i na rizikové pojištění kromě kapitálového?

„Je v tom jednoznačný zájem velkých pojišťoven trh zakonzervovat a zastavit odchody klientů k výhodnější konkurenci. Uvědomme si, že v rizikovém pojištění se nevytváří žádné odkupné, nedochází ke „spoření“ peněz a není zde žádná forma státní podpory. Veškeré platby klientů jsou spotřebovány pouze na krytí rizik, jako třeba u povinného ručení. Proto přechod ke konkurenci klienty nijak nepoškozuje, ale může jim i výrazně prospět. Avšak zákonodárce nyní rozložením provize nutí zprostředkovatele, aby „držel“ klienta ve staré smlouvě, jinak nedostane část své odměny. Děsím se toho, kdy pojišťovny s něčím podobným přijdou i u dalších pojistek a budou se snažit lidi zákonem nutit, aby neodcházeli za levnějším pojištěním auta či domu. Opravdu chceme takto chránit spotřebitele?“

Přečetli jste si a napadá vás to, co mě? Že totiž šéf unie zprostředkovatelů pojištění promluvil z duše a vlastně nám vysvětlil, o čem celé pojištění z jejich pohledu je. Nikoli o rizicích, pojistkách, našich, podotýkám s důrazem na to slovo, penězích, ale o provizích. O tom to zřejmě celé je.

Takže pojišťovny jsou špatné, protože si chtějí udržet klienta. Klienti jsou špatní, protože když se jednou pojistí (například na radu některého ze zprostředkovatelů), mohou setrvat se starou pojistkou i několik let. A i jejich peníze jsou teď nějak horší, protože budou spotřebovány hlavně na jejich pojistku. A v čem by vlastně mohl přestup k jiné pojišťovně klientovi prospět, když je i podle pana Šindeláře celé pojistné spotřebováno na krytí rizik?

Ale tohle jsme už přeci všichni zažili. V hospodách, které nejsou stavěné pro hosta, ale pro číšníky, v autoservisech sloužících především mechanikům, v obchodech provozovaných na úkor zákazníků. A u pojistek, které zřejmě kdysi v jinak odpočinkový sedmý den „ten nahoře“ zařídil hlavně proto, aby byly z čeho vyplácet provize.

Pozor, mně provize nevadí. Stejně jako marže, „fíčka“, bonusy a podobně. Vadí mi ale, když mě někdo okrádá, a ještě ze mne dělá blbce. Proto se snažím si před každým obchodem, pořízením služeb atd. zjistit, co dostávám a za kolik. A pak už je to na mé svobodné volbě, zda chci tu smlouvu uzavřít či nikoli.

A totéž by mělo platit pro obchodníky, zprostředkovatele pojištění z toho nevyjímaje. Sám jsem kdysi podlehl argumentům své známé, co bude s dětmi, až mě na přechodu srazí opilý řidič, a podepsal jsem pojistku na desetitisíce ročně. Jsem rád, že jsem na opilce dosud nenarazil a nechci se rouhat, ale už jsem si spočítal provizi té paní, která už není mojí známou. Ale podepsal jsem ten papír sám a dobrovolně.

V otázce provizí se zdá být rozhodnuto, zákon něco nově stanoví a bude na každém, zda se přizpůsobí novým podmínkám, nebo zda zkusí štěstí jinde. Zprostředkovatelů je dnes několik desítek tisíc. A uživí se? Zcela jistě, jinak by to přeci nedělali. Tak uvidíme, co se teď stane. Jestli před očima vyděšeného pana Šindeláře pod tíhou nové legislativy zkolabuje celý trh s pojištěním, jak předpovídá. Anebo že za životní pojistku, což je věc v dnešní době samozřejmá a potřebná, zaplatím peníze přiměřené riziku a nebudu už muset přemýšlet, komu jsem při podpisu smlouvy podlehl – a tak trochu naletěl.

Zavřít reklamu ×
  1. Rozumím tomu dobře, že klient může přejít jinam, jen zprostředkovatel nedostane provizi? Jestli je to v novele tak, pak se rozhořčení pana Šindeláře nedivím. Spíš se divím tomu, že někdo zprostředkovatele vůbec potřebuje.

Napsat komentář: Irena Loudová Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Pojištění

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.