Příčinou není jen silnější brazilská měna, real, a obavy ohledně poptávky, ale nejspíš i zvýšení brazilských dodávek po problematickém roce 2022. V reakci na tento vývoj se hladina zásob ve skladech sledovaných burzou ICE od listopadového multidekadického minima více než zdvojnásobila.
Bavlna se mezitím vrátila do spodní části zavedeného pásma mezi 80 a 90 centy za libru poté, co americké ministerstvo zemědělství (USDA) v reakci na růst produkce a pokles vývozu zvýšilo domácí zásoby.
„Velcí spotřebitelé jako je Čína, Indie a Pákistán, mají problémy, jako například sestupný trend ziskových marží i objemu objednávek příze, což má za následek konzervativní nákupní praktiky v případě vyzrněné bavlny,“ uvedla organizace.
Bloomberg Grains Index, který se posledních šest měsíců pohyboval v úzkém pásmu, sice meziročně klesl (hlavně kvůli snížení cen pšenice po zajištění dostatečných dodávek z Černomoří, pozn. aut.), ale mírně vzpamatoval poté, co USDA zveřejnilo měsíční zprávu o nabídce a poptávce.
Ceny kukuřice a sójových bobů poskočily výše, protože USDA snížilo své očekávání americké domácí produkce a dostupných zásob, což znamená, že loňské dlouhodobé sucho bude asi ovlivňovat ceny i v roce 2023. Čtvrtletní hladina amerických zásob k 1. prosinci klesla na 15leté minimum u pšenice, devítileté minimum u kukuřice a dvouleté minimum u sóji.
Také v Jižní Americe vedlo nejhorší argentinské sucho za 60 let ke snížení očekávaných výnosů sóji a kukuřice, i když to částečně kompenzuje očekávaná rekordní úroda v Brazílii. Světlým bodem byla pšenice – americké ministerstvo zemědělství totiž zvýšilo svá očekávání ohledně její produkce celosvětově, ale zejména v USA, kde se letos očekává největší výsev ozimé pšenice od roku 2015.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
