Západ Rusko sice odřízl od velké části devizových rezerv uložených u zahraničních bank, zároveň však posílá platby za dodávky energií, což účinek tohoto opatření významně limituje. Cena ropy Brent hned zpočátku asijské seance vystřelila mírně nad 135 dolarů za barel, poté však postupně korigovala mírně nad 120 dolarů. I tak jde oproti pátku o nárůst o cca čtyři procenta.
Spolu s ropou během pondělka výrazně zdražil také zemní plyn, který již významně překonal dosavadní maxima z konce loňského roku. Jeho spotová cena se pohybovala nad 250 eur/MWh, loni v prosinci to bylo mírně nad 150 eur.
K rychlému cenovému růstu docházelo také v případě většiny kovů. Z potravinářských komodit zdražila především pšenice (jen oproti pátku o zhruba 7 %, pozn. aut.), jejímž významným producentem jsou právě Rusko a Ukrajina.
Tržní úrokové sazby v pondělí rostly, zatímco akciové trhy pokračovaly v poklesu. Úrokové sazby ženou vzhůru očekávané dopady vysokých cen komodit na další nárůst inflace a s tím související pravděpodobná reakce velkých centrálních bank. K nárůstu dolarových sazeb v pondělí došlo téměř po celé délce výnosové křiky, pouze s výjimkou ultra dlouhých splatností.
Výnos na desetiletém americkém dluhopisu se v jednu chvíli dostal k 1,8 procenta, pak však korigoval k 1,75 procenta. Investoři na akciových trzích se pravděpodobně na druhou stranu obávají dopadů vysoké inflace na ekonomický růst. Během evropského obchodování klesaly akciové trhy kolem jednoho procenta. Od začátku roku nejznámější americký index S&P 500 ztratil více než deset procent.
Regionální trhy byly i nadále pod tlakem zvýšené rizikové averze. Polský zlotý a maďarský forint ztratily oproti euru během pondělka přibližně dvě procenta. Nejednoznačný trend mělo obchodování s českou korunou. Ta v pondělí zažívala opět vyšší míru volatility, když se obchodovala v pásmu od 25,50 do 25,85 korun za euro.
