Kondice pro snižující se inflaci pomalu mizí

Analýza
V minulém roce si trhy dobře uvědomily implikace vysoké inflace a jestřábí politiky americké centrální banky, Fedu, která výrazně ovlivňuje ekonomickou situaci a úspěch jednotlivých společností. O tom také svědčí výprodej v průběhu celého roku na akciových trzích a rychle rostoucí výnosy na vládních dluhopisech.
Data ukazují, že inflační situace se nevyvíjí podle představ západních centrálních bank. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ovšem ve druhé polovině předešlého roku se ukázalo, že americká inflace dosáhla svého vrcholu a později i ta evropská. Od té doby celková inflace padala na měsíční bázi tempem průměrně 0,4 procenta v USA a se zpožděním i v eurozóně tempem zhruba 0,6 procenta. Akciové trhy v reakci zažily silnou vlnu optimismu, a to ve světle stále ještě silné ekonomiky, která má daleko k jakékoli definici recese.

Také došlo k propadu výnosů na státních dluhopisech a k celkovému rozvolnění finančních podmínek, což má ale na ekonomiku stimulační účinky. Trhy začaly rychle zaceňovat snižování klíčových úrokových sazeb již od poloviny letošního roku, absenci recese a svižné tempo konvergence ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Co ukazují data, jak si západní ekonomiky vedou v boji s inflací?

Po období silné ekonomické aktivity v letech 2021 a 2022, které v důsledku monetární stimulace vyvolalo vysokou inflaci, je na opětovné snížení této inflace zapotřebí období podprůměrného či záporného ekonomického růstu. Fed tedy musí v reakci využít svých nástrojů k oslabení ekonomiky zdražením dluhu.

PSALI JSME:
Příběh o rychlém konci inflační vlny bere v eurozóně za své

Dražší dluh způsobí kontrakci v bohatství firem a spotřebitelů, což povede ke zpomalení ekonomiky. Zatím se však nezdá, že by se tento účinek dostavil v dostatečném rozsahu, a to je špatná zpráva pro dosažení dvouprocentní inflace a také pro valuace finančních aktiv.

Růst amerického nominálního hrubého domácího produktu (HDP) se přestal snižovat a od asi druhého kvartálu 2022 stagnuje kolem sedmi procent (průměr před pandemií cca 4 %, pozn. aut.). To je problém, protože společnosti si jsou schopny za takových podmínek udržet svoje zisky, což logicky nepovede k oslabování pracovního trhu, nutného k boji proti inflaci.

Bez vyšší nezaměstnanosti a pomalejšího růstu mezd totiž nedojde k dostatečnému zpomalení spotřebitelské aktivity a inflace tak bude nadále přiživována. Objem nově otevřených pracovních pozic je pořád velmi vysoký, dvojnásobný oproti normálu před pandemií. Ačkoliv se v průběhu minulého roku počet nových pozic snižoval, od třetího čtvrtletí 2022 se tento pokles zastavil.

Dokonce došlo v posledních několika měsících k obratu v trendu a nyní počet nových pracovních pozic znovu roste. V důsledku rychle rostoucích mezd a velkého počtu nově nabízených pracovních pozic začíná ekonomika zase pomalu vstupovat do expanzivního teritoria.

PSALI JSME:
Obavy z inflace rostou, hlavní roli hrají mzdové tlaky

To je v souladu s mnoha statistickými údaji, které naznačují, že je ekonomika v dobrém stavu a zdánlivě nesměřuje k recesi. Ekonomiky USA a eurozóny se tedy chovají opačně, než je třeba k dosažení trvalého snížení inflace.

Americkým společnostem začínají docházet finance v důsledku pomalu padajících zisků a výrazně dražšího dluhu. Lze spekulovat, že v dohledné době tak bude docházet k úbytku zpětných odkupů, zmenšení vyplácených dividend a ke zpomalení akviziční aktivity.

Se zhoršující se finanční situací následně bude docházet ke zmenšování investic do pracovního kapitálu společností a ve finále i k menší poptávce po pracovní síle. K situaci ovšem nepřispívá to, že zisky společností neoslabily dost k tomu, aby podnítily oslabení pracovního trhu. Společnosti nezačnou propouštět své zaměstnance bez výraznějšího tlaku na zisky.

V důsledku tak neoslabuje ani pracovní trh. Tempo růstu zisků amerických společností začalo zpomalovat již ve třetím kvartálu 2021 a to z velmi vysokých hodnot kolem 40 procent (historický průměr kolem 13 %) do lehce záporných ve druhé polovině 2022. Od třetího čtvrtletí 2022 však dochází k opětovnému oživení růstu zisků společností, a to trvá dodnes.

PSALI JSME:
Chytá inflace druhý dech?

Co to znamená pro finanční trhy?

Data zjevně ukazují, že se situace nevyvíjí podle představ západních centrálních bank. Hlavním úkolem těchto institucí ovšem je cenová stabilita a bylo by naivní si myslet, že svůj postoj k monetární politice nezmění ve světle expandujících ekonomik.

Přísnější monetární politika s sebou přináší větší tlak na firmy, spotřebitele a také zvětšuje pravděpodobnost neočekávaných ostře negativních událostí. Evropské a americké akciové trhy jsou nyní silně naceněné, a proto je pro ně přísnější monetární politika velkým rizikem. Stojí za to sledovat korporátní zisky společností a co se děje s likviditou v oběhu.

Tyto dva faktory patří k nejsilnějším proměnným v rovnici ovlivňující nacenění akciových titulů. Oba faktory se pravděpodobně budou v dalších měsících i nadále vyvíjet v neprospěch vysokému nacenění. Rally od počátku třetího kvartálu 2022 mimo jiné silně táhl přiliv likvidity ze strany asijských centrálních bank a americké vlády.

Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Odolná poptávka může Fedu ztížit boj s inflací

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Trhy tlačí na Fed, aby byl přísnější

Finanční a konkrétně akciové trhy jsou místem, kde se všechny informace světa scházejí na jednom místě a spoluvytvářejí konsensus, který následně určuje ceny komodit, finančních aktiv, nemovitostí apod. Ačkoli jsou …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.