Kondice pro snižující se inflaci pomalu mizí

Analýza
V minulém roce si trhy dobře uvědomily implikace vysoké inflace a jestřábí politiky americké centrální banky, Fedu, která výrazně ovlivňuje ekonomickou situaci a úspěch jednotlivých společností. O tom také svědčí výprodej v průběhu celého roku na akciových trzích a rychle rostoucí výnosy na vládních dluhopisech.
Data ukazují, že inflační situace se nevyvíjí podle představ západních centrálních bank. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ovšem ve druhé polovině předešlého roku se ukázalo, že americká inflace dosáhla svého vrcholu a později i ta evropská. Od té doby celková inflace padala na měsíční bázi tempem průměrně 0,4 procenta v USA a se zpožděním i v eurozóně tempem zhruba 0,6 procenta. Akciové trhy v reakci zažily silnou vlnu optimismu, a to ve světle stále ještě silné ekonomiky, která má daleko k jakékoli definici recese.

Také došlo k propadu výnosů na státních dluhopisech a k celkovému rozvolnění finančních podmínek, což má ale na ekonomiku stimulační účinky. Trhy začaly rychle zaceňovat snižování klíčových úrokových sazeb již od poloviny letošního roku, absenci recese a svižné tempo konvergence ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Co ukazují data, jak si západní ekonomiky vedou v boji s inflací?

Po období silné ekonomické aktivity v letech 2021 a 2022, které v důsledku monetární stimulace vyvolalo vysokou inflaci, je na opětovné snížení této inflace zapotřebí období podprůměrného či záporného ekonomického růstu. Fed tedy musí v reakci využít svých nástrojů k oslabení ekonomiky zdražením dluhu.

PSALI JSME:
Příběh o rychlém konci inflační vlny bere v eurozóně za své

Dražší dluh způsobí kontrakci v bohatství firem a spotřebitelů, což povede ke zpomalení ekonomiky. Zatím se však nezdá, že by se tento účinek dostavil v dostatečném rozsahu, a to je špatná zpráva pro dosažení dvouprocentní inflace a také pro valuace finančních aktiv.

Růst amerického nominálního hrubého domácího produktu (HDP) se přestal snižovat a od asi druhého kvartálu 2022 stagnuje kolem sedmi procent (průměr před pandemií cca 4 %, pozn. aut.). To je problém, protože společnosti si jsou schopny za takových podmínek udržet svoje zisky, což logicky nepovede k oslabování pracovního trhu, nutného k boji proti inflaci.

Bez vyšší nezaměstnanosti a pomalejšího růstu mezd totiž nedojde k dostatečnému zpomalení spotřebitelské aktivity a inflace tak bude nadále přiživována. Objem nově otevřených pracovních pozic je pořád velmi vysoký, dvojnásobný oproti normálu před pandemií. Ačkoliv se v průběhu minulého roku počet nových pozic snižoval, od třetího čtvrtletí 2022 se tento pokles zastavil.

Dokonce došlo v posledních několika měsících k obratu v trendu a nyní počet nových pracovních pozic znovu roste. V důsledku rychle rostoucích mezd a velkého počtu nově nabízených pracovních pozic začíná ekonomika zase pomalu vstupovat do expanzivního teritoria.

PSALI JSME:
Obavy z inflace rostou, hlavní roli hrají mzdové tlaky

To je v souladu s mnoha statistickými údaji, které naznačují, že je ekonomika v dobrém stavu a zdánlivě nesměřuje k recesi. Ekonomiky USA a eurozóny se tedy chovají opačně, než je třeba k dosažení trvalého snížení inflace.

Americkým společnostem začínají docházet finance v důsledku pomalu padajících zisků a výrazně dražšího dluhu. Lze spekulovat, že v dohledné době tak bude docházet k úbytku zpětných odkupů, zmenšení vyplácených dividend a ke zpomalení akviziční aktivity.

Se zhoršující se finanční situací následně bude docházet ke zmenšování investic do pracovního kapitálu společností a ve finále i k menší poptávce po pracovní síle. K situaci ovšem nepřispívá to, že zisky společností neoslabily dost k tomu, aby podnítily oslabení pracovního trhu. Společnosti nezačnou propouštět své zaměstnance bez výraznějšího tlaku na zisky.

V důsledku tak neoslabuje ani pracovní trh. Tempo růstu zisků amerických společností začalo zpomalovat již ve třetím kvartálu 2021 a to z velmi vysokých hodnot kolem 40 procent (historický průměr kolem 13 %) do lehce záporných ve druhé polovině 2022. Od třetího čtvrtletí 2022 však dochází k opětovnému oživení růstu zisků společností, a to trvá dodnes.

PSALI JSME:
Chytá inflace druhý dech?

Co to znamená pro finanční trhy?

Data zjevně ukazují, že se situace nevyvíjí podle představ západních centrálních bank. Hlavním úkolem těchto institucí ovšem je cenová stabilita a bylo by naivní si myslet, že svůj postoj k monetární politice nezmění ve světle expandujících ekonomik.

Přísnější monetární politika s sebou přináší větší tlak na firmy, spotřebitele a také zvětšuje pravděpodobnost neočekávaných ostře negativních událostí. Evropské a americké akciové trhy jsou nyní silně naceněné, a proto je pro ně přísnější monetární politika velkým rizikem. Stojí za to sledovat korporátní zisky společností a co se děje s likviditou v oběhu.

Tyto dva faktory patří k nejsilnějším proměnným v rovnici ovlivňující nacenění akciových titulů. Oba faktory se pravděpodobně budou v dalších měsících i nadále vyvíjet v neprospěch vysokému nacenění. Rally od počátku třetího kvartálu 2022 mimo jiné silně táhl přiliv likvidity ze strany asijských centrálních bank a americké vlády.

Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Odolná poptávka může Fedu ztížit boj s inflací

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.