Koronavirová krize zvyšuje riziko sebevražd

Každý rok si sáhne na život po celém světě asi 800 tisíc lidí, to je jeden člověk každých 40 sekund. Připomíná to Mezinárodní asociace pro prevenci sebevražd u příležitosti zářijového Světového dne prevence sebevražd. Během koronavirové pandemie se přitom riziko sebevražd zvyšuje, a to i v Česku.
Každý rok si v Česku sáhnou na život stovky osob. Ilustrační foto: Pixabay.com

Aktuální údaje ukazují, že probíhající pandemie a související restriktivní omezení se negativně odrážejí na duševním zdraví populace. Odborná komunita proto apeluje na vyšší důraz na prevenci sebevražd.

Z údajů Národního ústavu duševního zdraví přitom vyplývá, že se během nouzového stavu zvýšil oproti minulosti počet osob, které splňují diagnostická kritéria pro některá duševní onemocnění. „Riziko sebevraždy bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku, což je trojnásobek ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017,“ uvedl Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví.

Loni sebevražd ubylo

Mezi mladými ve věku 15 až 29 let je sebevražda globálně druhou nejčastější příčinou úmrtí (po autonehodách – pozn. aut.), u dívek ve věku 15 až 19 let dokonce nejčastější. Nejvíce sebevražd je u lidí nad 69 let. Na každou dokonanou sebevraždu připadá odhadem až dvacet pokusů. V České republice si každoročně sáhne na život více než třináct set lidí. U žen ve věku 20 až 29 let je sebevražda příčinou asi třetiny všech úmrtí.

„V České republice v minulém roce počty sebevražd podle dat Českého statistického úřadu poklesly o více než 10 procent oproti předchozímu roku,“ připomněl Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví. Výraznější byl přitom pokles v mužské populaci. „Dlouhodobě je však mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy,“ dodal.

PSALI JSME:
Jak koronavirus útočí na hlavu

Důraz na prevenci

Koronavirový nouzový stav poukázal na zvýšenou potřebu tzv. distančních služeb. Z analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplývá, že linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů. Tento systém se tak ukázal jako funkční pro snižování dopadů mimořádné události a nouzového stavu na duševní zdraví české populace.

Některé linky důvěry se však potýkaly s vysokým počtem neobsloužených volajících, protože neměly dostatek personálu na vyřizování hovorů. On-line chatové služby se zase ukázaly jako enormně důležité například při domácím násilí, kdy telefonát znamená potenciální ohrožení volajícího, protože ho násilník může zaslechnout.

„Právě navýšení prostředků pro distanční služby pomoci v krizi je jedním z opatření Národního akčního plánu, který vláda přijala 24. srpna,“ poznamenal Alexandr Kasal, koordinátor akčního plánu. Ten by měl v následujících deseti letech přispět k dalšímu snižování počtu sebevražd – například díky lepší dostupnosti péče pro osoby, které si právě procházejí osobní krizí.

PSALI JSME:
Přibylo sebevražd, obětí autonehod je dvakrát méně

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru