Koronavirus hotovost „nezabil“. Právě naopak, vyvolal sháňku po „cashi“

Analýza
V době vrcholící koronavirové krize mnozí upozorňovali, že virus může „zabít“ hotovost. Do popředí se dostala otázka její hygieničnosti. Třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekční (studie zde). Mnozí lidé se proto obávali, že koronavirem, který je vysoce nakažlivý (viz), se lze nakazit právě i manipulací s fyzickými penězi.
Poptávka po hotovosti rostla v době koronavirové krize nikoli ani tak z důvodů transakčních, jako spíše z důvodu panického hromadění hotovosti v obavě z finančního otřesu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Americká centrální banka dokonce počátkem letošního března nařídila karanténu fyzickým dolarům, jež stáhla z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu v USA (viz zpráva Reuters). Nezašla ovšem tak daleko jako pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung, jež přistoupila dokonce k ničení a fyzické likvidaci peněz, které obíhaly v rizikovém prostředí typu nemocnic či tržnic s potravinami.

Nakonec se však ukazuje, že koronavirus naopak sháňku po hotovosti mezi lidmi podnítil. Je to patrné i z dat z České republiky. Podle nejnovějších dat České národní banky (ČNB) bylo květnu v tuzemském peněžním oběhu celkem 639,4 miliardy korun. To je nejvíce v historii. Vskutku, hotovosti nebylo nikdy v dějinách ČR v tuzemském oběhu tolik jako právě nyní. To by ale ještě nebylo nic zas tak zvláštního, neboť objem hotovosti v oběhu celkem setrvale dlouhodobě narůstá.

Během vrcholící koronavirové krize však tento nárůst probíhal obzvláště rychlým tempem. Jen během dubna letošního roku narostl objem tuzemského oběživa o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji za uplynulých takřka dvanáct let. Výrazněji totiž objem oběživa během jediného měsíce naposledy narostl v říjnu 2008.

PSALI JSME:
I bankovky mohou přenášet koronavirus

Tehdy, měsíc po pádu investiční banky Lehman Brothers, propukala kritická fáze světové finanční krize. V říjnu 2008 stoupl objem oběživa v tuzemsku o závratných deset procent, tedy zhruba trojnásobně v porovnání s mnohaletým maximem z letošního dubna.

Hotovost tedy v době vrcholící koronavirové krize prokázala, že v očích řady Čechů představuje v náročném čase stále jistotu. Jsou raději, když jí mají doma „za obrazem“, ve fyzické podobě, než aby její elektronický ekvivalent nechávali na svém bankovním účtu.

I když Češi reálně hotovost příliš nesměňovali z důvodu uzavření podstatné části kamenných obchodů, drželi ji ve zvýšené míře doma pro případ nějakého finančního či bankovního otřesu. Vzestup bezhotovostních či bezkontaktních plateb a dramatický nárůst intenzity on-line obchodování, které v důsledku koronavirové krize nastaly, tedy v žádném případě neznamenaly konec, ani ústup „cashe“.

Podobný vývoj nastal v řadě dalších zemí, zvláště výrazně například v USA, Kanadě, Itálii, Španělsku, Německu, Francii, Austrálii, Brazílii, Mexiku, Indii či Rusku. V eurozóně se nárůst hotovosti v oběhu týkal zvláště bankovek v nominální hodnotě 200 eur.

PSALI JSME:
Padělky světových měn? Online i za desetinu jejich nominální hodnoty

Nárůst sháňky lidí zvláště výrazně právě po „skladných“ dvouseteurovkách potvrzuje, že poptávka po hotovosti rostla v době koronavirové krize nikoli ani tak z důvodů transakčních, jako spíše z důvodu panického hromadění hotovosti v obavě z finančního otřesu. Lidé prostě sice za hotové nakupovali méně než jindy, zato však hotovost v obavě, ba panice poměrně intenzivně hromadili „pro všechny případy“.

Na rozdíl od situace při finanční krizi před dvanácti lety však nyní nedošlo k výraznějšímu nárůstu podílu oběživa ke vkladům. Ani v ČR, jak plyne z dat ČNB, ani v mnoha jiných zemích. Nárůst tohoto podílu je teprve nezaměnitelným příznakem plošnější finanční paniky mezi obyvatelstvem. K něčemu takovému ale během koronavirové krize nedošlo.

Část obyvatel si sice z účtu hotovost vybrala, případně ji na něj raději neuložila, ale jiní jednotlivci či firmy – kteří zjevně tolik nepanikařili – přispěli k tomu, že jejich navýšené vklady (navýšené z důvodu nemožnosti či neochoty v nastalých podmínkách utrácet či investovat) do značné míry kompenzovaly nárůst objemu oběživa. Takže zmíněný poměr zůstal v ČR bez viditelnějšího vzedmutí, na rozdíl od situace v době propukající světové finanční krize v roce 2008.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Visa vyhlásila válku hotovosti. A s ní i naší svobodě

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Češi letos budou na vánočních dárcích šetřit

Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí celkem zhruba 55 miliard korun. To je o deset miliard korun méně než loni. Na vině je koronavirus. Některým lidem se kvůli stále hrozící …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru