V letošním prvním pololetí bylo uzavřeno pouze 13,4 tisíce sňatků. „V květnu, kdy opatření stále byla v nemalé míře v platnosti, je počet sňatků nižší každoročně, a to kvůli přetrvávající pověře, že májová svatba neústí ve šťastné manželství,“ připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Pandemie koronaviru měla silně negativní vliv na uzavírání sňatků. Jejich počet v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 42 procent. V březnu bylo uzavřeno pouze 631 sňatků, což bylo nejméně za více než stoletou historii naší země,“ říká hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Pro salony, které se specializují na nákladnější svatby, které vyjdou na statisíce, je i ztráta několika klientů závažným výpadkem, upozorňuje ekonom Kovanda. Pro některé salony a další firmy a podnikatele z branže tak podle něj může být současná situace až likvidační.
„Svatební salony a další firmy a podnikatelé či OSVČ – všichni ti, kdo vydělávají na organizaci svatebních obřadů, přišli letos v prvním pololetí kvůli koronaviru o 1,23 miliardy korun. O tolik vyšší tržby by měli, pokud by počet sňatků dosáhl úrovně loňského prvního pololetí,“ spočítal Kovanda.
Snoubenci v prvním pololetí – zejména březnu a dubnu – sňatek hojně překládali na pozdější termín. „Ochromené však byly i letní měsíce. Podstatná část svatebčanů nebo svatebních hostů se rekrutuje z řad cizinců, kteří se letos obecně mnohdy chtějí cestování vyhnout,“ doplňuje hlavní ekonom Trinity Bank. Opětovný rozmach svateb lze proto podle něj očekávat spíše až v příštím roce.
V důsledku koronaviru klesl také počet rozvodů, byť v procentuálním vyjádření ne tak výrazně jako počet sňatků. Rozvodů bylo od ledna do června přes deset tisíc, meziročně téměř o čtvrtinu méně.
„Důvodem bylo i omezení činnosti soudů v době nouzové stavu, takže nelze vyloučit, že se nižší počet rozvodů kompenzuje jejich výraznějším početním navýšením v druhé polovině letoška či příští rok,“ vysvětluje Kovanda.
„Bohužel ukončená manželství zasáhla do životů více než devíti tisíc nezletilých dětí,“ doplňuje Štěpán Křeček z BH Securities.
Křeček dále z údajů ČSÚ upozorňuje na to, že počet obyvatel České republika narůstá (na konci prvního pololetí letošního roku měla 10 699 142 obyvatel – pozn. red.), ale jen díky přistěhovalcům. „Od ledna do června 2020 v naší zemi přibyli 5 203 obyvatelé. Přirozený přírůstek obyvatelstva, tedy rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými, byl však záporný. Růstu počtu obyvatel tak naše země dosáhla díky přistěhovalým lidem, kterých bylo více než vystěhovalých,“ vysvětluje Křeček.
V meziročním srovnání se v Česku v letošním prvním pololetí narodilo o 1878 dětí méně. „Přibližně 48 procent všech dětí se narodilo prvorodičkám. Rovněž zhruba 48 procent všech dětí se narodilo mimo manželství. Polovina narozených dětí měla matku ve věku 27 až 33 let,“ dodává hlavní ekonom BH Securities: „Pozitivní zprávou je, že počet zemřelých dětí do jednoho roku klesl na 127, což naši zemi řadí mezi nejlepší v eliminaci úmrtnosti po porodech.“
