Jak jsme již dříve psali, do kanceláří se postupně vracejí zaměstnanci, kteří strávili poslední dva měsíce prací z domova. Nejen oni, ale také jejich zaměstnavatelé se přitom musí srovnávat s novým režimem a odlišnými pracovními podmínkami, než na jaké byli před nástupem koronaviru zvyklí. Hlavním důvodem je zajištění fyzického, ale i mentálního zdraví zaměstnanců.
Přitom obavy spojené s koronavirovou krizí má 60 procent zaměstnanců v České republice. Pětina se bojí propadu příjmů, každý desátý zase ztráty zaměstnání či nedostatku financí určených na výplaty.
Budoucnosti se ale obávají i ti, kterým krize zatím neovlivnila pracovní podmínky. Vyplývá to z průzkumu agentury AMI Communications.
Průzkum zkoumal pracovní spokojenost a obavy zaměstnanců v současné krizi, kterou způsobil koronavir a související opatření. Podle výsledků tato situace ovlivnila práci každého druhého zaměstnance (56 %), některým se změnila pracovní náplň, některým podmínky, jiné potkalo větší či menší omezení práce a příjmů. Pětina respondentů s nynějším nastavením není spokojená. Podle více jak třetiny dotázaných mají navíc přijatá opatření negativní vliv na produktivitu firmy. Epidemie poznamenala i vztahy na pracovišti
Necelá polovina respondentů potvrdila, že současná situace ovlivnila vzájemné vztahy mezi kolegy. Každý osmý zaměstnanec vnímá v rámci kolektivu spíše zhoršení, a to například z důvodu ochladnutí vztahů nebo závidění pracovních podmínek mezi kolegy. U třetiny zaměstnanců se změnil vztah i přímo k zaměstnavateli, pozitivně i negativně. Postoj k vedení se zhoršil tam, kde došlo k výraznějším pracovním omezením.
„Vztahy mohl narušit také fakt, že některé firmy nereagovaly na nastalou změnu včas a adekvátně. S reakcí firmy na krizovou situaci v jejím začátku nebyla spokojená pětina všech zaměstnanců. Změny se odehrávaly příliš rychle, vedení firem tak nemuselo být vždy připravené vysvětlovat je svým lidem správně a jasně. Zaměstnanci se mezi sebou také izolovali,“ vysvětluje Jan Kučmáš z AMI Communications.
Průzkum také odhalil, jaké obavy mají zaměstnanci do budoucna. Nejčastěji (třetina zaměstnanců) se bojí nejistoty, jak se bude krize dál vyvíjet a jaká opatření budou, jak dlouho platit. Pětina respondentů se obává zásadního propadu příjmu a každý desátý dokonce toho, že jeho zaměstnavatel nebude mít dostatek financí na výplaty, nebo že přijde o práci úplně.
