„Dobrý den,“ oslovil banku 1. června v 11:08, „nefunguje internetové bankovnictví. Důvod? Údržba systému? Síť? Jak dlouho bankovnictví nejde a kdy předpokládáte zprovoznění? Děkuji za odpověď,“ zeptal se s maximální stručností klient.
Ve 14:25 dostal následující odpověď: „V tuto chvíli není hlášený žádný technický problém, přihlášení do internetového bankovnictví funguje v pořádku.“
„Díky za reakci,“ odepsal klient, „ale prosím o zodpovězení otázky.“
Banka odpověděla ještě téhož dne: „Pokud problém s přihlášením do vašeho internetového bankovnictví pořád trvá, zašlete nám prosím snímek obrazovky s chybovou hláškou.“
Klient na rozdíl od banky pochopil, že těžko může kopírovat chybovou hlášku, když internetové bankovnictví již funguje a proto znovu požádal o vysvětlení. „Tak ještě jednou prosím o zodpovězení zaslané otázky. Jde o tajnou informaci?“ zeptal se.
S půlnocí korespondence skončila, ale již v 6:34 následujícího dne si mohl v poště přečíst: „Abychom mohli Váš požadavek začít řešit, potřebujeme si nejdříve ověřit Vaše údaje. V odpovědi na tento e-mail nám prosím napište:
Datum narození
Kontaktní telefonní číslo
Jeden z těchto údajů (jeho výběr je na Vás):
Číslo Vašeho Hello účtu (běžného účtu)
Číslo Vašeho Hello spoření (spořicího účtu)
Jedná se o standardní a zákonem daný bezpečnostní postup v zájmu ochrany Vašeho soukromí. Jakmile nám tyto informace dorazí, Váš požadavek začneme okamžitě řešit.“
E-mail s odpověďmi na všechny otázky klient ještě ve 14:29 doplnil podotázkou, zda je odpověď postačující.
V 16:37 si klient mohl ve své poště přečíst: „Děkujeme za doplnění údajů. Prosíme o zaslání snímku obrazovky s chybnou hláškou. Pomůže nám to rychleji pochopit, v čem přesně problém je a jak ho co nejrychleji vyřešit.“
Jeho odpověď ze 4. června 14:57 byla následující: „Děkuji za reakci. Zjevně si děláte z klientů legraci. Doufám, že to není standard. Těžko vám můžu poslat snímek chybové hlášky, když ta chyba již byla po několika hodinách odstraněna.“
Ve snaze vyjít bance vstříc, si ještě vzpomněl: „Na obrazovce byl pod vaší adresou pouze šedý a bílý podklad.“
Klient si ulevil až v dodatku: „Děkuji za pátý pokus o odpověď na otázku, proč nešlo internetové bankovnictví.“
Přišel víkend, vše se na tři dny zastavilo.
Leč banka nezapomněla.
Sedmého června, tedy zhruba po, klientovi zaslala ve 14:36 následující zprávu: „Nejspíše se jednalo o krátký a neplánovaný technický výpadek. Dle dostupných informací došlo již k Vašemu úspěšnému přihlášení. Prosíme tedy o kontrolu, zda je přihlášení již plně funkční, v opačném případě nás prosím kontaktujte. Omlouváme se Vám za vzniklé komplikace a pevně věříme, že se situace již nebude opakovat. S přáním hezkého dne…“
Klient pozbyv všech svých duševních sil ještě dokázal odepsat: „Děkuji za informaci, kterou vím už týden.“
Bylo to stejné jako v pohádce. Než kohoutek sehnal vodu, slepička skonala.
Mám stejné zkušenosti a dotazováním ohledně kurzů. Nakonec mi to nedalo a zeptal jsem se, jestli je na druhé straně člověk nebo robot.
Takovou zkušenost mám s kdekým. Málokdy někdo odpoví na otázku. Nedávno jsem se ptal, jestli s otevřením krytého bazénu bude v provozu i pára a dozvěděl jsem se, že se bude otvírat bazén.
Tak asi to vidíme každý jinak, ale já za sebe nechápu smysl těch klientských dotazů. OK, pokud by to IB nešlo dál, dá se to pochopit, ale vzhledem k tomu, že nešlo nejspíš jen chvilku (nebo bylo pro tazatele chvilku nedostupné), přijde mi popsaná anabáze vysloveně směšná.
Asi ano. Klient se na něco zeptal, ať je to cokoli, a odpověď nedostal. A to se ji snažil dostat týden.