Jádrová inflace pravděpodobně zůstala beze změny anebo mírně vzrostla z úrovně 3,4 procenta vykázané v dubnu. Celková meziroční inflace za květen hlásí nižší úroveň, než čekal trh, úroveň 2,9 procenta ale plně odpovídá prognóze centrální banky.
Meziroční inflace v květnu klesla z dubnového sedmiměsíčního maxima, jež činilo 3,1 procenta, na 2,9 procenta. Finanční trh očekával inflaci na úrovni 3,1 procenta, počátkem května zveřejněná prognóza z dílny České národní banky (ČNB) očekávala květnovou meziroční inflaci právě na úrovni 2,9 procenta.
Zpomalení cenového růstu bylo patrné u potravin, alkoholických nápojů a tabákových výrobků, což jsou ceny, na jejichž vývoj nemá měnová politika přímý vliv. V případě cen alkoholu a tabáku zároveň stojí za zmínku, že v uplynulých měsících prošly poměrně výraznými výkyvy. Cenový růst se zrychlil v oddíle bydlení v důsledků zrychlení meziročního růstu cen vodného a stočného.
U položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky, byl meziroční cenový vývoj smíšený. V květnu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na tři procenta poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 procenta.
Celková inflace v květnu zaostala za předpoklady trhu, vrátila se ale na úroveň, kterou ve své čtvrtletní prognóze očekávala centrální banka. Celková inflace by se mohla v dalších měsících stabilizovat v oblasti mírně pod třemi procenty, v závěru letošního roku ale zřejmě opět vzroste, byť nejspíš pouze přechodně.
Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace ale mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb, jež byla v předchozích měsících uzavřena v souvislosti s bojem proti pandemii.
Růst spotřebitelských cen po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a do oblasti inflačního cíle by se cenový růst mohl vrátit na jaře 2022. Jádrová inflace zůstává nad prognózou centrální banky, což bankovní radu utvrdí v názoru, že je třeba vyslyšet vyznění prognózy a začít se zvyšováním úrokových sazeb.
ČNB zvýší svou repo sazbu ze stávající úrovně nejpozději v srpnu, osobně ale vnímám vysokou pravděpodobnost, že bankovní rada ke zvýšení úroků přistoupí již na svém nejbližším zasedání 23. června.
Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 2,8 procenta až 2,9 procenta poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 procenta. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout do oblasti mírně nad dvě procenta, tedy do oblasti inflačního cíle centrální banky.
Vývoj inflace vede k debatám o zpřísnění měnové politiky nejen v případě ČNB: Zvýšení úrokových sazeb se s veškerou pravděpodobností dočkáme na zasedání maďarské centrální banky 22. června. Výhled vývoje úrokových sazeb ČNB je zároveň příznivou zprávou pro korunu, která v dalších čtvrtletích může rozšířit své zisky vůči euru.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Bankovni ráda je banda vyzirku a chytraku měli ji dávno rozpustit