V tomto týdnu bylo patrné mírné posilování dolaru. Spíše ale než o reakci obchodníků na zveřejněná data se jednalo o technickou korekci předchozích eurových zisků. I když je zřejmé, že data z Evropy nijak výrazně nenadchla.
Viděli jsme sice zlepšení v sentiment indikátorech (Sentix) či ve vpředhledících ukazatelích (německé podnikové objednávky), reálná data ale zklamala, což platí zejména pro německý průmysl z konce loňského roku. Naopak potěšila v samotném závěru týdne publikovaná předběžná únorová data spotřebitelské důvěry v USA z dílny University of Michigan.
Z pohledu české koruny byl týden úspěšný, když tuzemská měna dále posunula své maximum za posledních 15 let. Poprvé od roku 2008 se kurz dostal pod hladinu 23,70 CZK/EUR. Nakonec týdne zakončil těsně nad touto úrovní.
Jak vyplynulo z dnes zveřejněného zápisu z posledního jednání České národní banky (ČNB), centrální bankéři většinově oceňují silnou korunu jako nástroj pomáhající dezinflačnímu trendu. Ten byl na zveřejněných datech inflace za leden skryt pod povrchem.
Výrazný meziměsíční vzestup spotřebitelských cen o šest procent byl ze zhruba poloviny důsledkem odeznění vládního úsporného tarifu na energiích. A právě energie stály ze značné části, spolu s cenami potravin a dalšími položkami souvisejícími s bydlením, za vysokou lednovou inflací.
Ta skočila mírně nad tržním konsensem, byla ale téměř v souladu s pohledem ČNB. Jádrová inflace ale byla slabší ve srovnání s naším předpokladem i očekáváním centrální banky.
I tuzemská data z reálné ekonomiky z přelomu roku spíše zklamala, stejně jako ta německá. Platí to jednoznačně pro prosincovou průmyslovou výrobu, slabou výkonnost pak zaznamenaly i maloobchodní tržby.
Na straně druhé lépe dopadla bilance zahraničního obchodu a stavební produkce. V souladu s očekáváním pak lednová míra nezaměstnanosti po sezónním očištění stagnovala, což jenom dokumentuje mírnost recese ve druhé polovině loňského roku a napjatost českého trhu práce.
