Devizoví obchodníci neztratili zájem o korunu ani dnes. Viceguvernér ČNB Marek Mora totiž předevčírem připustil, že během letošního roku může dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb. Trh zatím počítá v konsensu s tím, že je ČNB ponechá beze změny. Posilování koruny totiž samo o sobě představuje utahování měnových podmínek. Pokud však bude zahraniční ekonomické zotavování pokračovat, Mora si podle svých slov umí představit, že se bude přiklánět ke zvýšení úrokových sazeb. Na posledním, prosincovém měnověpolitickém zasedání ČNB Mora pro růst sazeb ruku nezvedl, učinili tak jen dva ze sedmi členů bankovní rady, a to Tomáš Holub a Vojtěch Benda.
Dalším důvodem posilování koruny jsou pondělní údaje ČSÚ k prosincové inflaci. Ta překonala očekávání trhu. Míra inflace v prosinci zrychlila na úroveň 3,2 procenta meziročně. Byla tak nejvyšší od roku 2012. Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám, třeba úpravám cen elektřiny nebo vodného a stočného. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména zmíněné elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Posilování koruny částečně odráží fakt, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence, působící i na korunu.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
