Za relativním klidem a mírným oslabováním eura stálo čekání na čtvrteční zasedání Evropské centrální banky (ECB), které se ale nakonec neslo spíše v lehce jestřábím duchu. V souladu s tržním očekáváním centrální bankéři rozhodli o snížení úrokových sazeb; depozitní klesla o 25 bazických bodů na 3,50 procenta.
Aktualizovaná prognóza celkové inflace z dílny analytického aparátu centrální banky zůstala beze změny, což je možná trochu překvapivé, ale pravděpodobně to souvisí s tím, že prognóza byla vytvořena ještě před aktuálním poklesem cen energií. Jádrová inflace byla pro letošní a příští rok revidována nahoru o 0,1 procentního bodu v důsledku setrvalého růstu cen služeb.
Výhled růstu ekonomiky eurozóny se také překvapivě příliš nezměnil. Prezidentka Lagardeová trhy varovala, aby se nenechaly unést pravděpodobně nízkou zářijovou inflací a že ke konci roku se očekává opětovný nárůst inflace kvůli efektu srovnávací základny v případě energií. Nadále předpokládáme snižování eurových sazeb jednou za čtvrtletí po 25 bazických bodech.
Americká inflační čísla příliš nových indikací pro rozhodování americké centrální banky v příštím týdnu nepřinesla. Celková inflace se v srpnu vyvíjela zcela v souladu s tržním konsensem. V meziměsíčním vyjádření stagnovala na 0,2 procenta a v tom meziročním klesla z 2,9 na 2,5 procenta.
Vyšší oproti konsensu byla jádrová inflace, avšak pouze v meziměsíčním vyjádření, když dosáhla 0,3 procenta oproti očekávaným 0,2 procenta. Meziročně však v souladu s očekáváními stagnovala na 3,2 procenta. Ceny průmyslových výrobců v USA za srpen překvapily mírně vyšší meziměsíční dynamikou (o 0,1 pb), a to u jádrové složky i celkové inflace.
Čísla tak spíše potvrdila předpoklad snížení dolarových sazeb na zasedání v příštím týdnu o 25 bazických bodů. Objevují se ale i hlasy a spekulace na razantnější snížení o 50 bazických bodů. Mezi tyto holuby se zařadil bývalý prezident Fedu v New Yorku William C. Dudley, když uvedl, že on vidí silné důvody pro snížení o 50 bazických bodů.
Pro českou korunu tento týden příliš úspěšný nebyl. Vůči euru ztratila zhruba půl procenta, když se kurz postupně šplhal z hodnot téměř u 25,00 CZK/EUR na počátku týdne nad 25,15 CZK/EUR na jeho konci. Celotýdenní ztráty polského zlotého byly pouze poloviční, stejně tak maďarského forintu.
Domácí indikátory přitom nijak zásadně nezklamaly. Srpnový podíl nezaměstnaných stagnoval v souladu s konsensem na červencových 3,8 procenta. Česká meziroční inflace v srpnu zůstala na 2,2 procenta, trh ale v průměru očekával mírné snížení na dvě procenta. Hlavním překvapením byl výrazný meziměsíční nárůst cen potravin a alkoholických nápojů a tabáku.
Jádrová inflace zrychlila z červencových 2,3 na 2,4 procenta v srpnu (ČNB očekávala 2,2 % y/y, pozn. aut.). Závěr týdne pak přinesl běžný účet platební bilance za červenec. Deficit běžného účtu nakonec potěšil, když činil 13,74 mld. Kč oproti trhem předpokládaným -20,65 mld. Kč. K lepšímu byla navíc revidována i data za červen (z původně uváděného schodku -48,25 mld. Kč na -26,54 mld. Kč).
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
