Společně s HDP byly zveřejněny i statistiky nezaměstnanosti a inflace v eurozóně. Meziměsíční růst spotřebitelských cen předčil o jednu desetinu tržní očekávání, v meziročním vyjádření se tak evropská inflace dostala z březnových 1,3 procenta na 1,6 procenta. Trh práce v eurozóně za březen pozitivně překvapil poklesem nezaměstnanosti o tři desetiny na 8,1 procenta.
Výsledky za první čtvrtletí vykázala i česká ekonomika. Ta podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 procenta po předchozím růstu o 0,6 procenta.
To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 procenta. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil ze -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií.
Výsledkem vesměs pozitivních dat bylo paradoxně slabší euro vůči americkému dolaru. To odepsalo veškeré zisky předchozích dvou dní a vrátilo se na úrovně 1,206 USD/EUR. Větší roli tak pravděpodobně hrál efekt konce měsíce, pravidelné úpravy portfolií a další pozitivní zprávy z americké výsledkové sezóny.
Slabší euro vůči americkému dolaru je špatnou zprávou pro region. Ale vzhledem k tomu, že většina oslabení eura proběhla až v závěru obchodování, lze očekávat reakci regionálních měn až v pondělí. Polský zlotý tak končí se ziskem 0,2 procenta a vrací se na hodnoty z úvodu týdne. Maďarský forint si připsal mírně nižší zisky.
Koruna na druhou stranu spíše stagnovala na úrovni 25,87 CZK/EUR. Lepší výsledek české ekonomiky trhy příliš nenadchnul a investoři i nadále vyhlížejí především čtvrteční klíčové zasedání České národní banky.
