Kostelec 2023: Energetická transformace nabízí obrovské příležitosti. Český průmysl je (ne)připravený

Anketa
Energie je základ všeho, připomněla nejen Evropanům válka na Ukrajině. Společně s tím ukázala také na význam bezpečnosti a stability energetických dodávek a naivitu spojenou s přechodem na zelenou budoucnost. V důsledku nastartovaného bolestivého návratu do reality dojde k překreslení globálních energetických map, urychlené transformaci evropského průmyslu a k dalším změnám, které se dotknou každé firmy i domácnosti.
Vyspělý svět bude trpět stále větším nedostatkem spolehlivých a předvídatelných zdrojů energie, na rozdíl od třetího světa, který bude nadále spalovat levné uhlí, plyn a ropu, domnívá se Tomas Michálek, partner, STARTer Investment Partners. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podrobnosti budou diskutovat špičkoví domácí i zahraniční experti na energetiku, průmysl a geopolitiku na pátém ekonomickém fóru „Kostelec“ na Novém zámku rodu Kinských v Kostelci nad Orlicí.

V rámci přípravy na fórum portál FAEI.cz nabídne několikeré zamyšlení účastníků a fanoušků Kostelce nad klíčovými tématy fóra. Tentokrát konkrétně diskutují změny ve světové dělbě práce probíhající nejen v důsledku energetické transformace.

Tomas Michálek, partner, STARTer Investment Partners:

„Myslím si, že bezhlavé závodění a ambice zavést zelenou energii a penalizovat uhlíkové emise sesadí během příštích pěti let ekonomiky Spojených států a Evropské unie z pomyslného trůnu. Vyspělý svět totiž bude trpět stále větším nedostatkem spolehlivých a předvídatelných zdrojů energie, na rozdíl od třetího světa, který bude nadále spalovat levné uhlí, plyn a ropu.

To vše na naše náklady, protože zboží vyrobené s pomocí špinavé energie má cenovou konkurenční výhodu a bude vyváženo (i) do rozvinutého světa. Stručně, ekologické normy bohatého světa oslabují konkurenceschopnost jeho průmyslu a zpomalují rozvoj společnosti. Baterie a vodík jsou podle mě pro spotřebitele slepou uličkou a černou dírou na investice.

PSALI JSME:
Naše „zelenání“ zaplatí naše děti, i s úroky

Uhlí je a nadále bude levným a spolehlivějším zdrojem energie. Americe, Evropě ani Česku tak energetická revoluce neprospěje, ba právě naopak. Životní náklady porostou a inflace bude vysoká, a to kvůli hysterickým rozhodnutím hloupých politiků. Osobně jsem proto příznivcem inovativních aplikací v oblasti spalovacích motorů, uhlí a jádra. Na tom jsme vyrostli a to je naše budoucnost.“

Martin Wichterle, majitel, Wikov Industry:

„V některých oborech dnes v důsledku geopolitického soupeření dochází k repatriaci výroby. Čím je obor pro stát strategičtější, tím větší je snaha výrobu vracet. (Situace ve světě se ale postupně zklidní a globalizace bude pokračovat. Státy a firmy se z aktuálních turbulencí oklepou a začnou se opět poohlížet po místech, kde je možné nakoupit snadněji a levněji.)

Vítězové stávajícího návratu výroby však asi budou odjinud než z Evropy, která na něco podobného zkrátka není připravená. Začít tady cokoli vyrábět nebo tu cokoli postavit je velmi obtížné. Mezi vítězi tak čekám spíše USA nebo Indii. Něco se vrátí i k nám, ale moc nevěřím tomu, že by se v Evropě začaly stavět hutě a znovu by se rozvíjel důlní průmysl.

Co se pak Česka a příležitostí spojených s Green Dealem a obecněji s probíhající transformací ekonomiky týče, průmysl vyčkává. Je v řadě případů v subdodavatelské pozici a zákazník mu ordinuje, co bude dělat. Nikdy ale není pozdě a právě nyní je ten správný okamžik, kdy bychom se měli naučit přicházet na trh s vlastními produkty (podrobněji zde).“

PSALI JSME:
Martin Wichterle: Nevěřím tomu, že by se u nás začaly stavět hutě a znovu se otevíral důlní průmysl

Roger Tooze, analytik, Alternative Perspectives:

„Energetická krize zasadila ‚tradičnímu‘ automobilovému sektoru a jeho dodavatelským řetězcům tvrdý direkt. Sektor přitom už před ní procházel v důsledku technologické revoluce, regulace a měnícího se rozložení sil na globálním trhu transformací. Evropské automobilky a jejich dodavatelé první až třetí úrovně proto dnes čelí takřka perfektní bouři.

Zároveň je ale třeba připomenout, že nejvýznamnější hráči nejsou jen pasivními příjemci, ale také spoluautory nastartované strukturální změny, jejíž je transformace energetiky nedílnou součástí: Konkrétně je v tomto kontextu třeba zmínit preference čínských autovýrobců a regulaci z dílny zemí OECD.

Výsledný akcent na elektromobilitu přináší z pohledu evropských automobilek celou řadu výzev a rizik. Mezi nejvýznamnější patří to, že se výroba vozů se spalovacími motory a s elektromotory významně liší; tradiční automobilky tak přijdou o podstatnou část své konkurenční výhody, respektive výhod z realizovaných investic.

Druhým a do určité míry souvisejícím faktorem je pak změna myšlení, potažmo přístupu spotřebitelů k mobilitě. Pro české firmy je vše zvýrazněno tím, že se o nich do značné míry rozhoduje za hranicemi, a tudíž mimo jejich kontrolu.“

PSALI JSME:
Škoda Auto pokračuje v sestupu produkce. Loni dodala téměř o 150 tisíc méně aut než v roce 2021

Tomáš Daňhel, analytik, Saxo Bank:

„Už jen myšlenka renesance výroby v Evropě je extrémně zajímavá. Mnozí si nejspíš neumí ani představit, že by na starém kontinentu k něčemu podobnému došlo, v mnoha ohledech totiž připomínáme skanzen: Co se výroby týče, moc toho nemáme.

Oplýváme úžasnou historií, přírodou a památkami (kvůli čemuž sem jezdí tolik turistů), s tím si případný návrat těžby a těžkého průmyslu ale příliš netyká. Pokud by k němu nakonec skutečně došlo, určitě by to přineslo (nejen z pohledu investorů) mnoho příležitostí. Vznikaly by nové firmy nebo dcery firem existujících.

Stejně tak by něco podobného mělo vliv na dopravu, která by – například co se delších vzdáleností týče – nejspíš oslabila. A to by se následně propsalo do výsledků několika velkých globálních pojišťoven, které v drtivé většině pojišťují transport zboží na dlouhé vzdálenosti.

Z pohledu celých ekonomik by se pak renesance výroby jistě projevila na trhu práce, mimo jiné tlakem na mzdy. Stručně, dělo by se toho opravdu hodně. A co mě v tomto kontextu děsí, je, že nevíme, jak rychle by k něčemu podobnému mělo dojít. Zda za pár let, za deset let, nebo nikdy.“

PSALI JSME:
Bláhový evropský sen o stěhování výroby

Martin Kupka, spolupracovník, Alter Eko:

„Energetická krize přispěla významnou měrou ke zvýšení tempa růstu spotřebitelských cen, a to na dlouho nevídané úrovně. Propad reálných mezd a inflační znehodnocení úspor vedly k poklesu spotřeby domácností, zpomalení ekonomické expanze a tlaku na rychlejší mzdový růst.

Vláda přijala řadu opatření, jejichž souhrnným důsledkem je další viditelné zhoršení bilance veřejných rozpočtů a prohloubení míry zadlužení. Fiskální pozice Česka, na první pohled stále relativně robustní, je ve skutečnosti perspektivně křehká.

A to je zjištění o to nepříjemnější, že probíhající energetická transformace naší ekonomiky se nemůže kvůli tomu zastavit, ale naopak bude muset s vynaložením velkého objemu nejen privátních, ale i veřejných prostředků urychleně pokračovat.

Svým způsobem tak můžeme říct, že i v oblasti energetiky dnes pozorujeme to, co je dobře patrné v segmentu národní obrany nebo důchodového zabezpečení. Desetiletí zanedbávané oblasti dospěly do bodu, kdy si naléhavě žádají řešení, jejichž politické prosazení a následné úspěšné profinancování bude pro jakoukoli vládu tvrdým oříškem k rozlousknutí.“

Autor je stratég společnosti Alternative Perspectives
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
„O naší energetické soběstačnosti se rozhoduje právě teď,“ říká Pavel Tykač

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.